Na svátcích se nemá šetřit. O Vánocích si dopřávejme
Neplýtvat, přetvořit, případně zbytky někoho obdarovat. Co dělat, když nám o Vánocích hodně jídla zůstane a jak se vyhnout vyhazování? Proč bychom si právě teď měli dopřát a ne na sobě a svých blízkých šetřit, jako to často děláme v průběhu roku? A co se vlastně v Česku jedlo před kaprem s bramborovým salátem? V sérii Minivánoce, v níž představujeme různé způsoby udržitelnosti, skromnosti a minimalismu, tentokrát na téma jídlo hovoří kuchař Michal Hugo Hromas.
„Na Vánoce nemáme jíst brambory s podmáslím a šetřit na sobě. Pro mě je to třeba jedinečná příležitost, kdy se vídám se svojí rodinou, nechci Vánocům ubírat na lesku,“ říká Hromas. To ale podle něj neznamená, že si na štědrovečerní večeři máme brát půjčky a plýtvat. Užít si je můžeme třeba klasicky, s rybou – je to postní i tradiční jídlo, které má na našem území dlouhou historii zejména díky rybníkářství.
Čtěte také
I přes oblíbenost ale ryby patří k dražším a obtížně zpracovatelným pokrmům. „Výtěžnost ryby je poloviční. Polovina váhy je maso, druhá polovina jsou kosti,“ vysvětluje kuchař. Z hlavy, kostí, ocasu a ploutví, které by bylo možné brát jako odpad, ale zase vznikla další česká specialita – rybí polévka.
A ryby mají o Vánocích samozřejmě i duchovní význam. Proto je do svých jídelníčků – byť symbolicky – dříve zařazovali i nemajetní lidé. V podobné formě, jako se dělává velikonoční beránek, pekli kdysi rybu pouze z těsta, pokud se z finančních důvodů nemohli dostat k rybě „skutečné“.
Podle Hromase ale není nutné dělat všechno tak, jak se to dělalo v minulosti – ne vždycky to bylo správně a i potraviny, které jsou nyní dostupné, se od těch, ze kterých vařili naši praprarodiče, zásadně liší. Co se tedy na našem štědrovečerním stole objeví, nemusí nutně korespondovat se zaběhnutou tradicí.
Pár tipů na zajímavá sváteční jídla uslyšíte i v příspěvku. A pokud byste se rozhodli uvařit je všechna a hodně vám toho zbylo, neváhejte se o jídlo, které sníst nestihnete, s někým podělit. Třeba ve sdílených komunitních ledničkách nebo v pobočkách azylových domů či Armády spásy – iniciativa Zachraň jídlo už k tomu vytvořila přehledný manuál.
Jak vznikly slavné pečenáče? A má se na Štědrý den pořád držet půst? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
O adventu se nebát vstoupit do tmy, pak přijde světlo. Smysl Vánoc je v rituálech
Některé věci opravdu skoro nic nestojí, a to jsou tradice a rituály. České Vánoce jsou plné drobných úkonů a hříček, které jsou zábavné, ale i hluboké co do smyslu.
-
Jak prožívají svátky věřící v nevěřících rodinách? I ateisté často vnímají Vánoce duchovně
Moje prožívání Vánoc, co pro mě znamenají a jak je slavím, se výrazně změnilo, když jsem se nechala před pár lety pokřtít.
-
Měkouše, přečtené knihy a jídlo. Praktické dárky už nikoho neurazí
Letošní rok možná vánoční svátky nebudou tak štědré jako dřív, ale dávání dárků je oboustrannou radostí, o kterou je škoda se připravit.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
