Jak prožívají svátky věřící v nevěřících rodinách? I ateisté často vnímají Vánoce duchovně

9. prosinec 2022

On Air

V sérii Minivánoce nabízíme pohled na svátky, které můžou být skromnější, šetrnější nebo méně opulentní. Mé prožívání Vánoc, co pro mě znamenají a jak je slavím, se výrazně změnilo, když jsem se nechala před pár lety pokřtít. Svátky s mými rodiči se nikdy nenesly v duchu konzumu a spotřebního kapitalismu, přesto mi v našich sekularizovaných Vánocích často něco chybělo. Rozhodla jsem se proto natočit reportáž o tom, jak mohou Vánoce prožívat věřící lidé v nevěřících rodinách.

„Vánoce se pro mě změnily jen částečně. Já vnímám jejich duchovní rozměr už dlouho. Byť jsem z nevěřící rodiny, tak jsme byli hodně orientování na klid, pohodu a rodinnou atmosféru. To se po křtu nezměnilo. Zlom nastal, když jsem se seznámila se svým současným manželem a zjistila jsem, jak tráví svátky věřící rodina,“ popisuje Veronika, kterou v rodině manžela překvapil předvánoční shon, zažila ale na druhou stranu například společnou modlitbu.

„Naopak tam třeba byla modlitba před jídlem, poděkování. Když jsem poprvé během Vánoc zažila nahlas modlitbu, tak jsem ten pocit neuměla pojmenovat. Byla to vděčnost, radost a zároveň stud, pocit narušení intimity. A na druhou stranu i vděk, že jsem v té intimitě,“ popisuje své pocity Veronika, která se nechala pokřtít u římskokatolické církve.

Čtěte také

Měkouše, přečtené knihy a jídlo. Praktické dárky už nikoho neurazí

Situace Jana je odlišná v tom, že se v dospělosti nechat pokřtít jako pravoslavný křesťan. V rodině se sice nenávistné projevy proti křesťanství neprojevovaly, náboženství ale bylo považováno za nepotřebnou berličku. Nakonec si k němu ale cestu našel. Že se nechá pokřtít jako pravoslavný si uvědomil během svého ročního pobytu v Petrohradě, kam jako student rusistiky odjel.

„Tenhle typ coming outu pro mě byl mnohem více stresující než ten o několik let předtím, že se mi tedy líbí kluci,“ směje se. Rodina ale jeho víru nakonec bez problémů přijala a Jan dnes slaví Vánoce dvoje –⁠ s příbuznými podle gregoriánského kalendáře a pak o pár týdnů později ty pravoslavné podle juliánského.

„Maminka, i když není věřící, je spíš duchovně a nikoliv materiálně založená. Svátek nevnímá z pohledu křesťanského, ale duchovního v tom smyslu, že jde o vztahy, dobro a naději. Je to taková sekulární verze duchovních Vánoc,“ dodává Jan.

Poslechněte si celou reportáž a dozvíte se víc o příbězích Veroniky a Jana i o tom, co cítí nejen během vánočních svátků věřící lidi v nevěřící rodině.

autor: Eva Svobodová