Nadčasový tkaný luxus: Gobelíny
Gobelín je velmi drahá, a tím pádem i luxusní interiérová dekorace. Výsledek několikaměsíční trpělivé ruční práce nepotkáte jen na hradech a zámcích. Za první republiky býval součástí architektonických návrhů funkcionalistických vil a za komunismu často plnil povinné procento na uměleckou výzdobu stavby. Kdo si gobelíny zadává dnes a kde se v Česku dělají ty nejznámější?
První gobelíny se u nás začaly tkát na konci 19. století ve Valašském Meziříčí. Tam až dodnes pokračuje v tradici Moravská gobelínová manufaktura. Dvoupatrovou budovou plnou stavů, gobelínů a tapiserií mě provedl akademický malíř Jan T. Strýček. „V době celoevropského hnutí návratu k uměleckému řemeslu zaujaly akademického malíře Rudolfa Schlatauera gobelíny. Setkal se s nimi na cestách po severských zemích a rozhodl se tuto techniku převést sem na Valašsko, kde je velká tradice tkalcovství.“
Meziříčská gobelínka od začátku spolupracovala s významnými výtvarnými umělci a architekty. V současnosti v ní realizují své obrazy třeba Jiří Sopko nebo Petr Nikl. Kromě restaurování starých gobelínů a tkaní obrazů od současných umělců se v Meziříčí dělají i dobové koberce do renovovaných funkcionalistických vil. Na práci místních tkadlen se také dívá řada návštěvníků českých divadel, pro která vznikají výpravné opony. Poslechněte si reportáž.
Druhá nejstarší a zároveň také druhá největší dílna na výrobu gobelínů je v jižních Čechách. V Jindřichově Hradci ji v roce 1910 rozjela jedna z prvních žen, které studovaly na pražské UMPRUM, emancipovaná a ambiciózní Marie Hoppe-Teinitzerová. Tradice jejího Ateliéru tapiserií pokračuje dodnes a v roce 2012 se podařilo otevřít i specializované muzeum: Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel.
Každý, kdo měl imatrikulaci v pražském Karolinu, si svůj titul převzal pod velkým Karolínským gobelínem. Ten byl posledním mistrovským kusem Marie Hoppe Teinitzerové, který podle návrhu Vladimíra Sychry dokončila těsně před znárodněním své dílny v roce 1948. Na svou dobu nezvykle podnikavá žena zasvětila gobelínům celý svůj život. Do Jindřichova Hradce povolala na začátku 20. století ruční tkalce z Vysočiny a začala oslovovat ke spolupráci významné české výtvarníky. Prvním velkým úspěchem byla zlatá medaile na mezinárodní výstavě moderního dekorativního a industriálního umění v Paříži v roce 1925. Získala ji série osmi gobelínů na téma tradičních řemesel, která vznikla ve spolupráci s profesorem UMPRUM Františkem Kyselou. V expozici Domu gobelínů, kterou mě provedla Mgr. Rita Škodová, můžete vidět její repliky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
