Námořní střet způsobila ruská snaha blokovat ukrajinské přístavy

Ukrajinský námořník eskortovaný agentem FSB do soudní síně v Simferopolu
Ukrajinský námořník eskortovaný agentem FSB do soudní síně v Simferopolu

V neděli 25. listopadu ruská pobřežní stráž u pobřeží okupovaného Krymu ostřelovala ukrajinské válečné lodě, jednu z nich taranovala a nakonec tři ukrajinská plavidla zajala. Ukrajina na ruský útok odpověděla vyhlášením válečného stavu. Proč se ale celá věc seběhla?

Od okupace Krymu v roce 2014 se Rusko snaží ovládnout i Azovské moře a znemožnit Ukrajině využívat přístavy Mariupol a Berďansk. Napětí v oblasti zvolna narůstá už dlouhou dobu a nedělní incident nebyl první závažnou událostí. Letos v březnu například Ukrajina zadržela krymskou rybářskou loď Nord i s celou posádkou. Námořníky ukrajinská strana brzy propustila, kapitána ale čeká soud, kterému se zatím úspěšně vyhýbá. Rusové zase v květnu zadrželi ukrajinský rybářský člun. Začali navíc v Azovském moři systematicky zastavovat obchodní lodě a zdlouhavě je kontrolovat. Pro obchodní využití přístavů v Azovském moři to znamenalo ránu. Rusko zpomalováním námořní dopravy soustavně škodí ukrajinskému hospodářství a dokazuje, že je de facto pánem Azovského moře. Ruská šikana vyvolává problémy obzvláště v Mariupolu, který je přístavem a současně významným průmyslovým centrem.

Proto se Ukrajina snaží přítomnost svého námořnictva v oblasti posílit. První dva čluny ukrajinské námořnictvo raději převezlo po souši a spustilo na vodu v Berďansku. V druhé polovině září pak z Oděsy do Mariupolu úspěšně dopluly dvě další lodě ukrajinského válečného námořnictva, byla to ale plavidla, která nejsou určena k bojovému nasazení. Ukrajinci tehdy navíc měli ruského lodivoda.

Tři ukrajinské lodě kotvící v přístavním městě Kerč na Krymu

Posílení ukrajinských námořních jednotek situaci skutečně změnilo a počet obchodních lodí, které Rusové zadrželi, se v průběhu října snížil. Zdá se proto, že v neděli 25. listopadu se Ukrajinci pokusili na dosavadní úspěchy navázat. Krok, pro který se Ukrajina rozhodla, ale přesto znamenal určité riziko a pravděpodobně nebyl nezbytný. Dva ukrajinské dělové čluny a remorkér, plující kolem krymského pobřeží z Oděsy do Berďansku, neuposlechly v krymských teritoriálních vodách pokynů ruských pohraničníků a Rusové je nakonec už v mezinárodních vodách napadli a zadrželi.

Zajímavější než podrobný popis událostí je otázka, jak je vykládat. Ukrajinci mluví o otevřeném ruském útoku, který zatím neměl obdoby, pro Rusko je to provokace. Vzhledem k tomu, že Rusko Krym okupovalo, je celkové hodnocení situace jasné. Není ale jisté, jestli měl troufalý pokus ukrajinského námořnictva smysl. Znalci situace se naštěstí shodují, že další vyhrocení incidentu v nejbližší době je málo pravděpodobné. Měli bychom se proto zajímat hlavně o další osud čtyřiadvaceti ukrajinských námořníků, kteří jsou dnes v ruském zajetí a hrozí jim vysoké tresty.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko s vojáky během vojenského výcviku na vojenské základně v oblasti Černihiv na Ukrajině

Ukrajina navíc v reakci na ruský útok vyhlásila na části svého území válečný stav. To vzbudilo řadu otázek, protože jeho případné prodloužení by mohlo ovlivnit i prezidentské volby, které se mají konat 31. března. Vyhlídky současného prezidenta Petra Porošenka ve volbách nejsou nejlepší. Jeho vláda vyvolává rostoucí nespokojenost u řadových Ukrajinců i u západních partnerů země.

Kritici poukazují hlavně na malý pokrok ukrajinské vlády v boji s korupcí a také na neschopnost vyšetřit politické vraždy a útoky na aktivisty. Porošenko, kterého Ukrajinci v roce 2014 zvolili jako proevropského kandidáta, teď svou volební kampaň vede pod heslem „armáda, jazyk, víra“. Není proto těžké podlehnout dojmu, že nesouhlas s prezidentem znamená oslabení země čelící kritickému vnějšímu ohrožení.

Bohužel ale ani Porošenkovi protikandidáti v nadcházejících volbách nedokážou střízlivě uvažujícího člověka přesvědčit, že by jejich vítězství vedlo ke zlepšení situace. Spíše naopak. Ukrajinská diskuse o nynější situaci se tak odehrává v duchu patetických výzev k jednotě a vzájemného obviňování z poraženectví. Úvahy, šířené hlavně ruskými médii, že šlo o dlouho dopředu připravovanou provokaci s cílem zlepšit postavení ukrajinského prezidenta, ale nebudí důvěru. Stačí si uvědomit, že ukrajinský parlament Porošenkovi ani nedovolil, aby válečný stav vyhlásil v původně oznámeném rozsahu.

Ukrajina chtěla posílit přítomnost svého námořnictva na Azovském moři, kde Rusové blokují námořní dopravu. Jak to dopadlo, si poslechněte v komentáři.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.