Národní knihovna místo Hiltonu i smršťující se města. Jak vidí budoucnost mladí architekti?
Zajímají se čeští architekti a architektky dost o klima? Měla by se etika architektury učit na školách? A čím se nastupující generace tvůrců vůbec zabývá? V magazínu Spot debatovali o současné tuzemské architektuře tři z vítězů letošní Přehlídky diplomových prací – Matěj Šebek, Lenka Levíčková a Matěj Čunát.
Jindřichův Hradec se možná dočká ceněné novostavby, tedy v případě, že se někdy realizuje návrh Matěje Šebka z Fakulty architektury ČVUT. Matěj Šebek získal v 20. ročníku přehlídky, kterou organizuje Česká komora architektů, první cenu za projekt Nové divadlo pro Jindřichův Hradec. „Chtěl jsem pozvednout bývalou františkánskou zahradu, kde je dnes provizorní parkoviště a je celkově zanedbaná. Vnímám to jako velký dluh,“ říká Šebek, který sám z Jindřichova Hradce pochází.
Lenka Levíčková si vybrala pro diplomku o něco kontroverznější téma a vymyslela nové místo pro Národní knihovnu. Absolventka FA ČVUT nevyprojektovala novou budovu na zelené louce, ale navrhla, aby se na knihovnu přeměnil hotel Hilton. „Místo mezi Starým Městem a Karlínem určitě nejen na mě působí jako propast, pás hotelů a kanceláří,“ vysvětluje Levíčková, jak ji myšlenka na diplomovou práci napadla. „Hilton jsem si pojmenovala jako chrám peněz, který slouží jen krátkodobě turistům. Proč ho tedy nepřebudovat na chrám paměti, který může sloužit mnohem většímu počtu lidí?“
Zvláštní cenu Českých center udělila porota Matěji Čunátovi z Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci za práci Děčín 2070 – Vize pro Shrinking City. „Shrinking City je město, které se potýká s úbytkem obyvatel. Takových měst je v Česku dost a patří mezi ně i Děčín, od kterého pocházím,“ odpovídá Čunát na otázku, co znamená název jeho diplomky. „Zajímalo mě, jestli se tohle smršťování dá brát i jako nějaká danost, nebo dokonce kvalita. Města se to totiž většinou snaží řešit hledáním velkého investora, tím chtějí úbytku lidí zabránit,“ vysvětluje Čunát.
Matěj Čunát také upozorňuje, že práce Lenky Levíčkové dobře poukázala na jeden z problémů Prahy – silný kapitál, proti kterému se hlavní město neumí bránit. „Praha je hrozně slabá v plánování a ve vyjednávání s developery. Na Západě mají města první a poslední slovo v tom, jak se zachází s jejich územím a jakým směrem se budou vyvíjet,“ zamýšlí se Čunát. I podle Matěje Šebka je do jisté míry pravda, že jsme si Prahu prodali turistům. „Bydlel jsem jeden čas v ulici Karolíny Světlé kousek od Národní třídy a v našem domě už skoro nežili běžní Pražané. Většina bytů se pronajímala přes Airbnb,“ dává příklad architekt. Problém vidí hlavně v pomalém a komplikovaném legislativním procesu. „Všechno tu trvá strašně dlouho a nestíháme pak včas reagovat na potřeby města,“ uzavírá Šebek.
„Je smutné, že v Česku není ekologie téma, a to ani v architektuře. Přitom má architektura na klima velký dopad.“ Mohou architekti pomoct se zmírněním dopadů klimatické krize? A co by chtěli mladí architekti a architektky ve svém oboru dokázat? Poslechněte si celou debatu v magazínu Spot.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
