Neheterosexuální lidé jsou častěji ohroženi duševními nemocemi i sebevraždou, říká vědec

LGBT - homosexuálové
LGBT - homosexuálové

Lidé s neheterosexuální orientací jsou častěji ohroženi duševními nemocemi, závislostmi a sebevražedným chováním. Může za to tzv. menšinový stres. Co ho působí a pomůže, když se člověk „vyoutuje“? O tom jsem si v Diagnóze F povídala s výzkumným pracovníkem Národního ústavu duševního zdraví Michalem Pitoňákem.

Srovnáme-li neheterosexuální osoby s heterosexuálními, pak můžeme podle některých výzkumů dojít ke zneklidňujícím zjištěním – u neheterosexuálních mužů se deprese objevuje zhruba 3x častěji než u heterosexuálů, téměř 5x častěji tito muži trpí panickou poruchou. Neheterosexuální ženy jsou pak 2x častěji ohroženy depresí a téměř 4x častěji generalizovanou úzkostnou poruchou než ženy heterosexuální (USA, 2003). Mezi sexualitou a duševní nemocí však zřejmě není příčinná souvislost. Vědci za příčinu vyššího výskytu duševních nemocí u LGBTQ lidí považují tzv. menšinový stres.

Michal Pitoňák

V určité míře stresu žijeme všichni. Lidé s neheterosexuální orientací však mají balík stresu navíc, s nímž se musí potýkat. Na rozdíl od jiných odlišností, jako je například barva kůže nebo nějaký tělesný hendikep, však toto téma nebývá vědomé od narození a často jedince odlišuje od okolí, v němž vyrůstá. Sexuální orientaci si člověk začíná uvědomovat v průběhu dospívání a trvá mu v průměru 7 let, než o ní s někým začne hovořit. Právě v tento čas se potýká s řadou nepříjemných pocitů. „Kromě předsudků, stereotypizace a každodenní diskriminace je to i například internalizovaná homofobie, tedy zvnitřnění stigmatizace, očekávání nepřijetí a strach z odhalení,“ vysvětluje Michal Pitoňák.

Teoretickou cestou ke snížení vlivu menšinového stresu by mohl být coming out, tedy otevřená komunikace o vlastní sexualitě a odhalení toho, jak to máme. Ta je však možná a přínosná jen v určitém kontextu konkrétní společnosti.

Jak ještě může vypadat menšinový stres? Co znamená, když se řekne, že člověk žije ve skříni? A co může každý z nás udělat proto, aby se situace zlepšila? Poslechněte si Diagnózu F s Michalem Pitoňákem.

Spustit audio

Související