Nejlepší pojišťovna je příroda. S Ladislavem Mikem z konference o ochraně biodiverzity v Montrealu
Zástupci OSN se ani ne měsíc po klimatické konferenci v Egyptě schází znovu, tentokrát na COP15 v Montrealu, kde se do 19. prosince bude vyjednávat podoba ochrany druhové diverzity na planetě. Přímo v Montrealu je za Českou republiku zmocněnec vlády, pedolog a ekolog Ladislav Miko – poradce ministra životního prostředí, který stojí v čele vyjednávání na COP15 za celou Evropskou unii, neboť Česká republika stále ještě předsedá Radě EU.
Zástupci 196 zemí světa se v Montrealu schází, aby reagovali na tzv. šesté masové vymírání biologických druhů, které tentokrát nemá na svědomí vesmírné těleso ani vulkán, nýbrž průmyslová civilizace.
Vztah mezi člověkem a přírodními systémy je velmi dlouhý. Zlom ale přišel s průmyslovou revolucí, začátkem užívání fosilních paliv a znečišťování. „Dokud náš vztah s přírodou byl založen na extenzivním hospodaření, byli jsme v souladu. Intenzifikace a objev dusíkatých hnojiv způsobuje to, že vytlačujeme přírodu ze svého okolí. Naše činnost zjednodušuje ekosystémy a já říkám banalizuje. Spolu s námi dokáží přežít jen některé specifické druhy,“ vysvětluje kritickou situaci Ladislav Miko.
Že stojí v čele vyjednávání za EU zástupce z Česka, je poměrně příhodné. „V Česku máme asi 10–15 % člověkem nepozměněné krajiny, kterou je třeba chránit. Zbytek je formován po dlouhá staletí hospodařením v to, čemu říkáme třeba ladovská krajina. Člověk vlastně přispěl k vyšší biodiverzitě, kterou si teď snižujeme radiálně jiným a intenzivním hospodaření,“ říká Miko a ukazuje tak jak pozitiva české územní ochrany, tak negativa intenzivního velkoplošného zemědělství, které život v naší krajině ubíjí. Planeta má ale obrovské množství biotopů a ekosystémů, které se těm našem nepodobají. Jak takovou rozmanitost sjednotit v jednoduchá ochranná opatření?
„Můžeme měřit plochu chráněných území nebo se dají sledovat deštníkové druhy. Musíme najít měřitelné parametry, což je obrovsky složité v tak rozmanité biosféře, jako je ta planetární,“ myslí si vyjednavač za EU Miko. Nastavit jednoduchý cíl pro biodiverzitu je složité. Abychom vytvořili dostatečný prostor pro život ohrožených i jiných druhů, mluví se o vyhrazení 30 % povrchu planety pro divokou přírodu. V druhém plánu může jít o poměřování degradovaných ekosystémů s plochami, které jsme dokázali obnovit.
Dají se vymáhat závazky členských zemí pro ochranu biodiverzity? Jaké existují zdroje pro financování globální ochrany přírody? Poslechněte si celé Podhoubí z COP15 v Montrealu.
Související
-
Závěry z konference OSN o biodiverzitě: Do roku 2030 chránit alespoň 30 % světové pevniny a moří
Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
