„Nejvyšší soud“ Facebooku je jen plivnutím do moře problémů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zuckerberg – Facebook

Facebook na začátku května definitivně oznámil vznik nezávislé kontrolní rady, která má rozhodovat o konkrétních případech smazání nebo zachování obsahu jak na Facebooku, tak na Facebookem vlastněném Instagramu. V těchto případech může rada zvrátit i přímo rozhodnutí Marka Zuckerberga, který slíbil se rozhodnutím rady řídit.

Rada má zatím 20 členů a do konce roku by jich mělo přibýt dalších 20. Je zřízena jako nezávislá organizace, financována 130 miliony dolarů od samotného Facebooku s tím, že peníze jsou plně pod kontrolou rady a Facebook je nemůže odříznout. V radě zasedá celá řada právních expertů z celého světa nebo například bývalá dánská premiérka. Rada bývá přirovnávána k jakémusi „nejvyššímu soudu Facebooku“.

Členové rady se v komentáři pro New York Times zavázali při posuzování případů nehledět na ekonomické a politické zájmy Facebooku. To je samozřejmě skvělé a struktura financování rady by jim to měla usnadnit. Co je méně jasné, je, jak velký vliv bude mít činnost rady na reálný chod Facebooku. Bavíme se o tělesu, které bude posuzovat jednotlivé případy a to, jestli mají zůstat na síti nebo být smazány, nebavíme se o vytváření širšího rámce gigantické společnosti, jejíž služby pravidelně využívá asi třetina lidí na zeměkouli.

Mluvíme o firmě, která ovládá způsob, jakým spolu komunikují doslova miliardy lidí a jejíž problémy jsou daleko širší než jednotlivé „kontroverzní“ posty, jako třeba v případě historické fotky z napalmového útoku ve Vietnamu. O roli Facebooku při etnických čistkách Rohingů v Myanmaru ani nemluvě. Čtyřicetičlenná rada posuzující jednotlivé případy toho z principu nemůže ovlivnit příliš mnoho. Zuckerbergovy sliby jsou hezké, ale faktem je, že jinak nic Facebook nezavazuje k tomu, řídit se rozhodnutím rady. Čistě teoreticky její rozhodnutí ignorovat může.

Mark Zuckerberg

Jillian York z Electronic Frontier Foundation dále kritizuje, že v radě není ani jeden expert na svobodu slova z Blízkého východu a jihovýchodní Asie, tedy regionů, ve kterých měl v minulosti s mazáním obsahu problémy. Na serveru Wired přirovnává Siva Vaidhyanathan krok k autocenzorským mechanismům, kterým se ve 20. století podřídil americký filmový průmysl. „Seberegulace je skvělý způsob, jak můžete působit, jakože podporujete určité hodnoty, a zároveň udržet odpovědnost a regulaci na minimu,“ píše Vaidhyanathan. Zároveň upozorňuje na to, že americká filmová studia jsou více citlivá k požadavkům Čínské lidové republiky než amerického senátu.

Vaidhyanathan říká, že představa, že rada bude mít nějaký závažný dopad na každodenní chod Facebooku, je naprosto absurdní. „Facebook se hýbe rychle a rozbíjí věci, jako například demokracii. Tato rada je navržená tak, aby se hýbala pomalu a zachovávala věci, jakými je Facebook,“ říká v parafrázi slavného výroku Zuckerberga. Není pochyb o tom, že činnost rady přispěje k robustnější debatě o obřím vlivu, jaký má soukromý Facebook na veřejné záležitosti. Doufejme, že se z ní nestane jen jakýsi fíkový list, který bude svou existencí nepřímo krýt jiná různá pochybení technologického giganta. Jako počátek debaty je rada možná slibným krokem. V současné podobě je ale zatím jenom plivnutím do moře problémů v jádru Facebooku.

Jak bude fungovat rada dohlížející na mazání facebookových postů? Co novému tělesu vytýkají jeho kritici? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.

Komentáře v rubrice Ucho vyjadřují názory autora.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související