Nepodkročitelná bodová hranice. Zavře se některým studentům cesta na maturitní obor?

12. listopad 2018
test - studium - student

V Česku se rozvířila debata o zavedení minimálního počtu bodů z testů na střední školy. Pro žáky, kteří by tuto hranici nepřekročili, by se tak zavřela cesta na maturitní obor. Jaké důsledky by mělo zavedení takzvaného cut-off score? O tom se v pořadu Přes čáru bavili analytik Štěpán Kment ze společnosti EDUin, Milena Jabůrková ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky a náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislav Folwarczny (ODS).

Ačkoli uchazeči skládají od loňského jara na všechny maturitní obory jednotné přijímací zkoušky, o podmínkách přijetí žáků rozhoduje individuálně každý ředitel střední školy. To se nelíbí Stanislavu Folwarcznému, podle kterého některé školy přijímají i žáky, kteří pro studium maturitního oboru nemají předpoklady. „Je to jeden z nástrojů, jak zkoumat předpoklady pro úspěšné vykonání maturitní zkoušky.“

To si nemyslí Štěpán Kment ze vzdělávací společnosti EDUin, podle kterého by zavedení nepodkročitelné hranice u testů zamezilo některým studentům přístupu ke vzdělání. „Říká se, že pokud uděláme selekci u vstupu na střední školu, tak ten problém vyřešíme. To je ale mýtus.“

Truhlařina - truhlář

Podobný názor má i viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková. „Zavádět takto tvrdé opatření není na pořadu dne. Myslím, že jsme neudělali dost v kariérovém poradenství na školách. Dalším tématem, které bychom měli řešit, je to, aby byly učební obory zajímavé. Žáci by se měli učit pracovat s novými technologiemi, měli by se učit digitální design, kódovat a tak podobně. To jsou věci, které je mohou na učební obory nalákat. My jsme prostě neudělali všechny domácí úkoly, abychom mohli přistoupit k takto razantním opatřením.“

České pedagogické výzkumy, které analyzují české učňovské školství, ukazují podle Štěpána Kmenta na tři hlavní problémy. „První závěr je, že všeobecně vzdělávací složka je na těchto oborech malá. Bavíme se o předmětech, jako je cizí jazyk, čeština, fyzika nebo přírodní vědy. Těchto předmětů je málo na úkor těch praktických. Druhý závěr zní tak, že obory jsou příliš úzkoprofilové. Třetí výtka směřuje k prostupnosti systému. Když si člověk udělá výuční list, tak může ve vzdělávacím systému strávit už jen dva roky, aby si dodělal maturitu a mohl pokračovat na postsekundární vzdělávání.“

Universum: Celou vaši kariéru může ovlivnit jeden učitel

Škola - žáci - děti

Martina Žílová má za sebou zvláštní školu, potom se jí ale podařilo vystudovat i vysokou školu umělecko-průmyslovou. Impulsy k tomu jít po učnáku dál studovat střední a pak vysokou, přišly vždy od učitele. Podle Dany Moree z fakulty humanitních studii UK je právě učitel stěžejní osoba, která může v tíživé situaci pomoci nebo naopak stáhnout ke dnu. Kantor je totiž první reprezentant veřejného prostoru.

Nedostala by nepodkročitelná hranice u testů žáky na učňovské obory proti jejich vůli? „To bychom v žádném případě nechtěli,“ reaguje Stanislav Folwarczny. „My chceme, aby se na maturitní obory dostali ti žáci, kteří mají předpoklad úspěšně tuto školu dokončit. Dnes se tak neděje. A ta neúspěšnost nás stojí peníze. Nemyslím si, že je dobré, aby se na gymnázium dostal člověk, který pro jeho vystudování nemá předpoklady.“

Proti zavedení cut-off score se kromě Svazu průmyslu a dopravy a společnosti EDUin staví i Ministerstvo školství. „Na setkání s Asociací krajů chce ministr Robert Plaga (ANO) hejtmanům na konkrétních datech ukázat, že takzvané cut-off score by nad dnešní podobou jednotné přijímací zkoušky nic z jejich požadavků neřešilo. Zároveň by se jednalo o umělou překážku přístupu ke vzdělání, nikterak neřešící jednu z hlavních příčin, kterou je přebytek nabídky středoškolských maturitních oborů i jejich nevhodná struktura v některých krajích,“ řekla Radiu Wave mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Jakými konkrétními kroky by mělo Česko zlepšit učňovské obory, aby se na ně žáci hlásili? A kde jinde ve světě funguje cut-off score? Poslechněte si celý magazín Přes čáru s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislavem Folwarczným (ODS), viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy České republiky Milenou Jabůrkovou a analytikem Štěpánem Kmentem ze vzdělávací společnosti EDUin.