„Nepotřebuju být trendy.“ Generace Z poslouchá hudbu spíš podle emocí než žebříčků

Anda a Helča jsou v prvním ročníku studia na Masarykově univerzitě, poslechu hudby věnují i několik hodin denně. Se sluchátky v uších tráví tolik času, že se musí cíleně omezovat, třeba kvůli soustředění. „Poslouchám dokonce i při práci, což není úplně dobré,“ říká budoucí sociální pracovnice Anda. Student čtvrtého ročníku žurnalistiky Vojta na tom je stejně: „Kdykoliv mám čas pro sebe, tak poslouchám nějakou hudbu.“

Marketingový ředitel české pobočky největšího světového hudebního vydavatelství Miloslav Zýka potvrzuje, že jde o širší trend typický pro tuhle generaci. Díky digitálním technologiím množství času, které mladí lidé tráví s hudbou, prostě vzrůstá. „Největší peaky pozorujeme v aplikacích ráno, když lidé chodí do školy, a odpoledne, když jdou zase domů,“ popisuje.

S nekonečnými posluchačskými možnostmi přichází i úplně nové formování hudebního vkusu. „Tahle generace poslouchá cokoliv od hip hopu nebo rapu přes soul a R&B až po rockovou nebo popovou hudbu. Nepotřebují nutně skladby ze současnosti, dokážou se vcítit do hudby, která vznikla čtyřicet let zpátky,“ popisuje Zýka. A dramaturg z promotérské skupiny Heartnoize Promotion ho doplňuje: „Do oběhu se díky tomu vrací spousta katalogových písní.“

Jak to, že jsou zoomeři tak posluchačsky otevření? Podle čeho si studentka Helča sestavuje playlisty? Co všechno poslouchá student Vojta? A jakou roli v hudbě v současnosti hrají emoce? Poslechněte si celý příspěvek.