Neurovědec Petr Bob: Jednota mozku a vědomí je mystérium

Spojení mozku a mysli je nelehké téma. Na jedné straně mozek, o kterém se lze dočíst už v učebnici biologie na základní škole, na straně druhé mysl, kterou všichni zažíváme, ale která se vzpírá uchopitelnosti nástroji objektivitu vyžadující vědy. Právě pro tuto neuchopitelnost mnozí vědci vnímají mysl jako subjektivní zakoušení mozkové aktivity. Ta má psychickým jevům předcházet a určovat je. Jedná se o tendenci pojímat mysl pouze jednostranně jako odraz fungovaní mozku. Navzdory tomuto přesvědčení věda eviduje případy, kdy tomu může být i naopak.

„Máme spousty poznatků, které ukazují na to, že duševní jevy a jejich schopnost vývoje mohou ovlivňovat i biologickou matérii. To je zajímavý fenomén,“ říká Petr Bob. Příkladem, kdy mysl ovlivňuje mozek, je meditace. „Meditace, to znamená nějaký proces asociování vnitřních procesů, náhledu, sebevyvíjejícího se procesu poznání, může vést k tomu, že fyziologie, která může být poškozena stresem, se vrací, zlepšuje se zpátky. Dokonce byl popsán vliv na proliferaci, to znamená na vliv dělení neuronů v mozku. To, co bylo popsáno jako atrofie, může být zvráceno zpátky,“ vysvětluje Petr Bob konkrétní působení.