Nikdo nesmí být v jazyce neviditelnx. Jazyk je tu pro nás, ne my pro něj, říká nebinární Matty

25. březen 2024

Nezávisle na tom, jestli se identifikujeme jako cis-, nebo trans-gender osoby, existuje komunikační nástroj, skrze který se s genderovými identitami vždy nějak setkáváme, a tím je jazyk. Jak říká členstvo z organizace Trans*parent a studující učitelství chemie Matty Oaks – my bychom tu neměli*y být pro jazyk, ale jazyk by tu měl být pro nás. Kodifikovaná čeština by neměla vylučovat některé skupiny lidí ze společenského provozu.

Ze současné živé češtiny se dá za účelem genderové neutrality vygenerovat hned několik inkluzivních forem. Intersexuální, trans a nebinární osoby, to je celá škála identit a každý*á využívá jiné strategie, jak se cítit v jazyce doma. Můžeme střídat rod mužský a ženský uvnitř věty nebo po větách, můžeme používat střední rod, můžeme místo koncovek říkat a psát –x anebo používat zájmeno „oni“ v jednotném čísle po vzoru angličtiny.

Poslední cestu si zvolili Matty Oaks. „Snažím se takhle mluvit fakt všude. Studuju Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a nikdo s tím nemá problém. Všichni se snaží vytvořit inkluzivní prostředí. Když to používám v každodenní komunikaci, tak dělám vlastně osvětu. Je to takový můj každodenní aktivismus,“ říkají Matty.

Genderová lingvistka a germanistka Jana Valdrová usazená dlouhodobě v Insbrucku potvrzuje, že češtinou prostupuje silná binarita. „Trochu to komplikuje nebinární vyjadřování, ale přesto je možné komunikovat s nebinárními osobami důstojně,“ myslí si jazykovědkyně.

Genderová lingvistka a germanistka Jana Valdrová

Podle Valdrové je otevřenost k novým jazykovým formám znakem demokratičnosti společnosti. V autoritativních režimech, jako je současné Rusko, jsou jakékoli trans identity ilegální, což se odráží i v jazyce. „Já se považuji za jazykovou anarchistku a myslím si, že každý může mluvit, jak chce. A ať sleduje účinky, jak je to přijímáno. Jazyková norma je to, co se používá, ne to, co někdo předepisuje. Jazyk vytvářejí mluvčí sami,“ říká Valdrová. O nejnovějších poznatcích o nebinární a inkluzivní češtině vyšla na platformě Instutu úzkosti příručka Manuál kvíření jazyka českého.

Jak se dá v češtině naložit s generickým maskulinem? Jsou psané formy inkluzivního jazyka snazší, než osvojení korektního verbálního vyjadřování? Proč na inkluzivní vyjadřování dobře reagují firmy? Poslechněte si celou Vlnu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.