Noční vlaky – ohrožený druh na evropské železnici. Necháme ho vyhynout?

Noční vlak
Noční vlak

Podobně jako Alois Nebel si občas pročítám dvacet let staré jízdní řády. Ne vždy je to ale útěšné. Ano, devadesátá léta byla dobou železničního úpadku a dráhy jsou dnes v mnohem lepší kondici než tenkrát. Platí to i o mezistátních vlacích: do Berlína nebo Vídně se dnes dá dojet rychleji, častěji a většinou i levněji. Jeden druh spojů ale z jízdního řádu téměř vymizel – dálkové noční vlaky.

Díky nim mělo Česko deset let před vstupem do Evropské unie přímé spojení do měst jako Paříž, Bern, Stuttgart, Frankfurt, Düsseldorf, v sezóně i do Benátek nebo Malmö. Dnes po těchto spojích není ani památky. A postupně zaniklo i noční spojení s Gdaňskem, Bukureští nebo Kyjevem.

Není to jen případ České republiky – noční vlaky v posledních letech až na pár výjimek zmizely také z Německa, Beneluxu, Francie a Španělska. V prosinci vyjel navzdory protestům naposled i tradiční noční spoj z Paříže na francouzskou Riviéru. Cestujícím je doporučováno využívat rychlejší, ale dražší vlaky TGV. Denní i noční alternativy k rychlovlakům jsou postupně likvidovány.

Oficiálním důvodem postupného rušení nočních vlaků nebyl ani tak nezájem cestujících jako finanční ztrátovost. To ovšem platí o většině veřejné dopravy – pak záleží na úřadech a politické reprezentaci, co se rozhodnou subvencovat. Celá věc ale působila spíš tak, že noční vlaky jsou pro železnice evropských zemí přítěž, která se do nové doby nehodí. Produkt, který není v portfoliu služeb dostatečně sexy. A proto si nezasloužil ani propagaci, ani solidní vagony, ani promyšlený jízdní řád.

Ve chvíli největšího úpadku se ale snad přece jen začalo blýskat na lepší časy. Když Deutsche Bahn v roce 2016 oznámily konečnou likvidaci své sítě nočních vlaků, rakouské státní dráhy se rozhodly pro riskantní krok a část spojů převzaly. Po roce už v německojazyčných médiích kolovala zpráva, že se Rakušanům podařilo udělat z nové značky NightJet ziskový podnik.

Spací vůz společnosti Regiojet

Usínat ve Vídni a probudit se v Benátkách nebo Hamburku má totiž nejen své kouzlo, ale také řadu výhod. Ne každý chce na cestě strávit většinu dne nebo letět letadlem. Komfortní lůžkové vozy dokážou majetnějším cestujícím nahradit hotel a zároveň je pak možné nabídnout obyčejná místa k sezení za přijatelných 29 eur. Redistribuce, která dává smysl.

A u nás? České dráhy hlásí setrvalý nárůst zájmu o mezistátní vlaky a lze předpokládat, že část cestujících by uvítala možnost cesty přes noc. Koneckonců na nejsilnější trase z Prahy do Košic provozují noční vlaky i oba hlavní soukromí dopravci. V ostatních relacích ale spojů ubývá a k západním sousedům od nás nejezdí jediný noční vlak. O to razantnější byl nástup společnosti FlixBus, která na některých trasách vypravuje i několik autobusů za noc. Levné jízdenky jsou ale vykoupeny nízkou kulturou cestování a nevalnými pracovními podmínkami řidičů, o ekologii a bezpečnosti nemluvě. A mimochodem: noční vlaky inspirovaly nespočet literárních, hudebních i filmových děl. Zkuste si ale představit Annu Kareninu s Vronským v nočním autobusu…

Jak přimět lidi ve vlaku, aby si povídali? Zeptejte se Kateřiny Šedé

Kateřina Šedá tentokrát připravila mikulášskou nadílku pro cestující Vlakem kultury. Lidé, kteří po telefonu vyznali lásku, omluvili se nebo se k něčemu přiznali, dostali odměnu od Mikuláše, anděla nebo čerta

„Telefony brání lidem v dopravních prostředcích spolu normálně komunikovat,“ říká umělkyně Kateřina Šedá, která už přiměla se skamarádit celou moravskou vesnici i město ozářené bezprostředně vzdáleným Černobylem. V předvečer adventní neděle tentokrát připravila mikulášskou nadílku pro cestující Vlakem kultury. Lidé, kteří po telefonu vyznali lásku, omluvili se nebo se k něčemu přiznali, dostali odměnu od Mikuláše, anděla nebo čerta. Podělit se o ni museli s neznámým sousedem.

V západní Evropě začíná téma rezonovat i díky mezinárodnímu sdružení Back on Track, které na podporu nočních vlaků uspořádalo řadu demonstrací a koncem ledna také konferenci v Evropském parlamentu. Mezistátní noční expresy jsou elegantním prostředkem evropské integrace a je koneckonců logické očekávat od Evropské unie jejich podporu.

Pod záminkou, že jde o nákladný přežitek, jsme si nechali většinu nočních vlaků vzít. Dnes se opět ukazuje, že tomu tak být nemusí a že má smysl chtít je zpátky.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.