Velikost 38 jako plus size? Český film preferuje jediný typ ženského těla, říká herečka Soukupová
Začalo léto a s ním i sezona filmových festivalů a červených koberců. Debatu o tom, co je považováno za přijatelné ženské tělo, nedávno otevřela herečka Eliška Soukupová. Na svých sítích totiž popsala zkušenost ze zkoušky společenských šatů, kde jí bylo řečeno, že velikost 38 není běžná. „Já jsem tam nebyla kvůli tomu, jakou mám velikost. Byla jsem tam kvůli své práci,“ říká. Jaké tlaky dnes zažívají mladí herci a herečky? A rozhoduje o úspěchu ještě talent?
„Jako tanečnice jsem na podobné poznámky zvyklá. Překvapilo mě, že jsem je slyšela i jako herečka,“ říká Eliška Soukupová, která kromě hraní také moderuje pořad Pot na Radiu Wave. Její video podle ní spustilo stovky reakcí žen, které popisovaly podobné zkušenosti z obchodů, svatebních salonů nebo fittingů. Podle ní nejde o selhání jednotlivce, ale o symptom toho, jak módní i filmový průmysl stále přemýšlí o ženském těle.
Současně podle Soukupové je v českém filmu stále preferovaný jeden typ krásy. „Herečky mají být štíhlé, dlouhovlasé a bez tetování,” uvádí s tím, že podobné nároky slýchala už na pražské konzervatoři. Podle herečky a tanečnice se ale situace může měnit s mladou generací filmařů. „Máme spoustu skvělých mladých režisérů, kteří už obsazují úplně jinak. Vybírají lidi podle toho, jací jsou, ne podle šířky jejich boků.”
Vedle vzhledu dnes podle Soukupové o kariéře rozhodují i další faktory. Talent už podle ní sám o sobě nestačí. „Mnohem důležitější je píle, prezentace, networking a budování vlastní značky,“ říká. Součástí práce herce jsou dnes podle ní také sociální sítě - počet sledujících podle ní přitom stále více rozhoduje o obsazení rolí.
Jaký dopad má na společnost, když ve filmech stále vídáme jen jeden typ ženské krásy? Jaké tlaky dnes zažívají mladí herci a herečky? Poslechněte si nový Impakt.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.