O světě Qurandu, severských mýtech a Tolkienovi s religionistou Janem Kozákem
Religionista Jan Kozák nedávno vydal svou fikční prvotinu Sága o Lundirovi. Děj se odehrává v Qurandu, světě s pestrobarevnou kulturou, smyšlenými jazyky a mocnými Bohy. Nejen o náboženském rozměru Qurandu přišel do Hergotu promluvit sám autor.
Kdysi dávno přišla odkudsi bytost nesmírné moci. Ta stvořila svět jako místo, kde si může hrát a vládnout nad ostatními bytostmi. Dostala jméno Baot. „Baot stvořil nejen svět, ale také hromadu bytostí, které mu mají sloužit. Prohlásil, že není jiného Boha kromě něho...“ tak popisuje kniha mýtus o stvoření Qurandu Jana Kozáka.
Nicméně, jak to obvykle u mýtu bývá, není to pravda a nad Baotem jsou mnohé další neviditelné dimenze: mocné bytosti. Ty začaly velice brzy zasahovat do Baotových úmyslů. Spolu s dalšími mocnými stvořeními Baota vystrnadí za hranice Quarandu a tam jej spoutají. Ve světě však zůstává Baotovi nakloněných sedm archandělů, kteří usilují o jeho návrat.
Co vlastně je sága? Proč se Kozákova kniha podobá Silmarillionu? A co spojuje Kozáka a J. R. R. Tolkiena? Poslechněte si nový Hergot!
Související
-
Slova, slova, slova a meditace. O setkání judaismu a buddhismu s hebraistou Alešem Weissem
Hebraista Aleš Weiss se zaměřil na důležité židovské náboženské texty, které nějakým způsobem reflektují buddhismus, a napsal o tom knihu.
-
Kosmické stromy a magické portály. S religionistkou Kostićovou o Mayích a alternativní spiritualitě
S religionistkou a mayistkou Zuzanou Kostićovou se tentokrát zaměříme na vliv alternativní spirituality její na vědecký obor mayistika.
-
Klerofašista ze Středozemě a Prsteny bezmoci. J. R. R. Tolkien je pořád klasik fantastiky
Podaří se tvůrcům seriálu Prsteny moci znovu oživit fascinující svět zakladatele epické fantasy? A jak se vlastně na Tolkienův odkaz máme dívat dnes?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
