Odchod do důchodu v 68 letech: pro nejmladší generace se tím rozpadá smysl starobního důchodu

První velkou neznámou zůstává, jestli by zvyšování odchodu do důchodu ekonomicky přineslo řešení. Kvůli vysoké nezaměstnanosti starších ročníků totiž hrozí, že zvýšení věku odchodu do důchodů zázračný lék na deficit důchodového fondu nepřinese.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka patrně zapomněl, že v 68 letech se ve velké částí profesí zkrátka pracovat už nedá. A nejedná se jen o manuálně pracující dělníky, kterých je v průmyslově zaměřené české ekonomice stále hodně. Jedná se o velkou část sektoru služeb – například o prodavačky, kuchaře, kadeřnice. V takto vysokém věku je také komplikované představit si většinu pečovatelských profesí, které navíc vyžadují náročnou emoční a často i intelektuální práci, ať už jedná o zdravotní sestry, pečovatelky o seniory či učitelky.

Eva Svobodová, politoložka|foto:Barbora Linková, Český rozhlas

Práce v takto vysokém věku by vyžadovala celkovou transformaci přístupu zaměstnancům i samotného pracovního trhu. Takovouto změnu by ale musel mediovat stát. Vyžadovala by dlouhodobou, mnohem komplikovanější sérii aktivit, než jen změnu jednoho zákona. V současné výkonnostně zaměřené ekonomice, která má tendenci vytlačovat ty nejslabší a kde se navíc často obchází zákoník práce, zní představy o seniorech, kteří budou mladším spolupracovníkům předávat zkušenosti, značně naivně. Především je ale třeba si položit otázku, zdali se zvýšením odchodu do důchodu na 68 let nakonec nerozpadá samotný smysl starobního důchodu, tedy důstojné stáří.

Problém této reformy (a je to patrné i ze způsobu, jakým je komunikovaná směrem k veřejnosti) spočívá právě v tom, že její motivace není učinit do budoucna důchody spravedlivé a důstojné. Reformu je třeba udělat, protože peníze došly! Ministr práce a sociálních věcí tak nastupujícím generacím vzkazuje, že bohužel přišly již k vyjedenému stolu. Technologicky vyspělá společnost plná inovací měla odstranit nesnesitelnou rutinní dřinu a svět učinit lepším místem k žití. Místo toho nastupující generace vcházejí do zdevastovaného světa čelící klimatické hrozbě, nedostupnému bydlení a i přes neustálé zvyšování produktivity práce to vypadá, že půjdou do důchodu až 68 letech.

Jsme součástí společnosti, která sice dosáhla obrovského technologického pokroku. Čím dál tím víc ale zápasíme s tím, aby byly plody tohoto bohatství spravedlivě rozdělené. Zpráva o zvedání věku odchodu do důchodu přichází například ve stejnou dobu, kdy banky a energetické společnosti v Česku dosahují rekordních zisků. Zvyšování věku odchodu do důchodu tak může být pro nastupující generaci dalším ze symptomů nefunkčnosti systému, v němž žijí.

Je až komické, že vláda chce zvýšení odchodu do důchodu předkládat jako řešení dlouhodobé stability důchodového fondu. Až začnou za tři dekády lidé, kterým je dnes méně než 34 let, odcházet do důchodu, svět už může vypadat hodně odlišně. Už dnes jsme svědky toho, že ze supermarketů postupně mizí prodavačky, které nahrazují přístroje. V tzv. montovně, pro níž je typické velké množství málo kvalifikovaných pracovních míst, pravděpodobně v rámci automatizace řada profesí zanikne. V následujících 20 letech může právě vlivem automatizace zaniknout odhadem 10 % pracovních míst, další desítky procent tento proces výrazně ovlivní.

V tomto roce řada států začíná testovat zkrácení pracovního týdne. Do budoucna totiž hrozí, že bude práce spíše ubývat. Jedna věc je krátkodobě záplatovat deficit veřejných financí, druhá věc je promýšlet strategie na desetiletí dopředu. Jaká bude přesná podoba reformy, zatím nevíme. Jestli se ovšem vláda rozhodně nakonec důchodový systém stabilizovat pomocí již předloženého postupného zvedání odchodu do důchodu až na 68 let, jen těžko to můžeme považovat za skutečnou reformu. Spíš za parametrickou změnu stávajícího systému, která nereflektuje ani smysl starobního důchodu, ani svět, v němž budeme za desetiletí žít.

Pusťte si komentář o tom, proč je není zvýšení odchodu do důchodu dlouhodobým řešením deficitu důchodového fondu, jaký signál to vysílá nastupujícím generacím i jak může vypadat svět práce za 30 let.