Online realita se od té offline nedá oddělit, to musejí děti vědět, říká odbornice na kybernenávist

Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo skoro 9500 dětí z deseti zemí Evropy, to jsou právě Češi ve věku 11–17 let, kdo na internetu přichází do kontaktu s nenávistným obsahem nejčastěji. Tuhle zkušenost má 59 % dětí, podle autorů zprávy narůstá jejich podíl s věkem. „Za takový výsledek může být do určité míry zodpovědná metodologie, důležitou roli ale hraje to, jak různorodá společnost v daném státě žije a jak online i offline nenávistné obsahy reguluje stát nebo poskytovatelé platforem,“ vysvětluje socioložka Bedrošová.

Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo skoro 9500 dětí z deseti zemí Evropy, to jsou právě Češi ve věku 11–17 let, kdo na internetu přichází do kontaktu s nenávistným obsahem nejčastěji|foto:Pexels,CCO

Češi se podle ní v komunikaci na sítích nijak zvlášť nevymykají evropskému standardu. Jako zásadní uživatelskou radu rodičům doporučují psychologové i sociologové z autorského týmu otevřenou komunikaci s dětmi o tom, co na sítích zažívají.

I rodiče ale mají v otázce nahrávání na smeč nenávistnému obsahu máslo na hlavě. V rámci průzkumu 24 % českých dětí přiznalo, že jejich rodiče umisťují na sociální sítě jejich fotky nebo informace o nich bez jejich vědomí nebo svolení. „Musíme si uvědomit, že když fotky dětí na internet nahrajeme, budou tam dostupné i v době, kdy by se za ně mohlo stydět nebo kdy by chtělo mít možnost si samo zvolit, jaké informace jsou o něm veřejně dostupné. I když rodič fotku později smaže, nemusí to stačit, pokud ji například někdo jiný nasdílel jinam,“ upozorňuje Bedrošová. „Šest procent dětí pak přiznalo, že kvůli tomu, co jejich rodiče sdíleli, se jim pak někdo na sítích posmíval nebo se k nim ošklivě choval,“ dodává.