Říkali jsme si, že jsme asi něco zanedbali, vypráví Andrea a Michal Jodasovi o synově dysfázii
„Zpětně vidíme, že kdybychom věděli, že taková diagnóza existuje, dokázali bychom si něčeho všimnout už dřív. Syn se vyvíjel normálně, říkal máma, táta. A pak se kolem 18. měsíce vývoj zastavil. Často jsme slýchali, že je to kluk, že to dožene. Říkali jsme si, že jsme něco zanedbali, že děláme pro syna málo,“ vzpomínají Jodasovi na počátky synovy diagnózy, která postihuje řeč i schopnost řeči porozumět.
„Spojení slov vývojová dysfázie se u syna poprvé objevilo ve zprávě od klinické psycholožky. Vůbec jsem nevěděla, o co jde, a začala jsem pátrat na internetu,“ vzpomíná Andrea Jodasová. „Našla jsem facebookovou skupinu rodičů dětí s touto diagnózou a tam byl pro mě poklad všech pokladů. Poprvé jsem dostala odpovědi na spoustu otázek, které jsem měla,“ popsala také. Andrea se později stala správkyní této skupiny a společně s manželem taky založila informační platformu Dysfázka.
„Trvalo to dva roky, než se nám podařilo se se synem domluvit. Velký zlom u nás byl obrázkový systém komunikace, kterou nám poradil psycholog,“ vzpomíná Michal na zásadní pomůcku a obrat v rodinné komunikaci. „Vytiskli jsme obrázky, nafotili stovky fotek – schody, postel, náš dům, auto a lidi, které potkáváme. A najednou bylo vidět, že syn chápe, co se děje, proč jdeme do auta a co bude následovat. Moc to pomohlo rodinné pohodě, syn byl z toho, že nám nerozumí, frustrovaný a dny byly plné pláče a vzteku. Dnes už fotky používáme jen na ty složitější věci,“ dodává Michal.
Jak vypadá běžný den kloučka s vývojovou dysfázií? Poslechněte si Houpačky.
Související
-
Mám povinnost se k dítěti zachovat správně, přestože s tím rodiče někdy nesouhlasí, říká pediatrička
„V mém oboru máte vždy dva až tři pacienty zároveň, dítě a jeho rodiče, což vždycky není úplně snadné,“ říká pediatrička Lucie Mynářová.
-
Nina Špitálníková: Když se syn narodil, čekala jsem lásku. Nestalo se ale nic. Styděla jsem se za to
„Okolí říkalo, že až syna uvidím, přijde nával lásky. Nepřišlo nic. Styděla jsem se, že to tam nemám a řešila jsem to v sobě,“ říká v Houpačkách Nina Špitálníková.
-
Proč jsme vlastně spolu měli děti? Rodičovství je zátěž, dá se na ni ale připravit, říká lektorka
„Lidem většinou naskakují modely z jejich původní rodiny. Takže je dobré se u partnera/partnerky podívat na to, z jakého prostředí přichází,“ říká lektorka Halka Jaklová.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
