Opakování, řád a kostka ledu za krk. Jak se nejlépe učit a zvládnout zkouškové období?
Málokdo se na něj těší, ale ono stejně vždycky přijde. Zkouškové období bývá pro studenty a studentky vysilující a plné stresu, to aktuální navíc podpořené náročným covidovým rokem. Jak se efektivně učit a nezbláznit se z toho? „Pomáhá mi, když se o látce s někým bavím. Když ji třeba vysvětluju svýmu plyšákovi,“ říká Lída, studentka kulturní antropologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Podle Lídy je nejzásadnější donutit se k učení a pak v něm mít pořádek. „Pomáhá mi udělat si rozvrh a říct si, že dopoledne se naučím dvě otázky tady z geometrie, pak bude oběd, po něm se naučím tři otázky. I když mě to nebude bavit, budu si myslet, že to nechápu, tak to vydržím. A druhej den zjistím, co si z toho pamatuju,“ popisuje studentka.
To potvrzuje i František, student politologie a žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně. „Mám rád si všechno, co mě čeká, od prvního do posledního papíru, vytisknout nebo dát do jednoho souboru. Abych pořád věděl, co ještě musím udělat,“ popisuje. A pokračuje další radou: nastavte si vlastní, klidně zvláštní, učící režim. Spěte, kdy potřebujete, učte se, kdy potřebujete. Váš harmonogram může být nestandardní, ale je váš. A fungovat musí hlavně pro vás.
I podle Šimona, doktoranda na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, je důležité najít si svůj vlastní způsob učení. A taky si dát kostku ledu za krk. „Na mě moc nefunguje kafe, takže jsem si vždycky dával kostku ledu za krk, protože je tam nejkratší cesta k míše. A to vás probere,“ říká.
S otázkou, jak si při zkouškovém odlehčit, jsem zavolal taky docentce Kláře Šeďové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která působí v tamním Poradenském centru. Co studentům a studentkám poradila? Poslechněte si celý příspěvek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.