Pádem Gondolinu uzavřel kroniku Středozemě. Christopher Tolkien nebyl jen kompilátor otcova díla

Mapa vytvořená Christopherem Tolkienem
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mapa vytvořená Christopherem Tolkienem

Christopher Tolkien nebyl jen synem slavného J. R. R. Tolkiena. Díky jeho pečlivým výborům z otcovy pozůstalosti máme k dispozici ucelený pohled do dějin Středozemě. K těm patří i nedávno do češtiny přeložený epos Pád Gondolinu o zkáze elfského města, která se několikrát připomíná i v Pánovi prstenů.

Christopher Tolkien zemřel 15. ledna ve věku 95 let. Uzavřel se tím život největšího kronikáře Středozemě a člověka, který uspořádal dějiny světa stvořeného jeho otcem. Čtenáře Pána prstenů, který je základním dílem moderní epické fantasy, na Tolkienově trilogii často fascinuje ohromná propracovanost vymyšleného světa. Jako by každý kámen, kolem nějž Frodo a jeho družina projdou, byl zatěžkaný hlubokými, složitými a úchvatnými dějinami. Do velké míry to tak totiž opravdu bylo. Jádrem Tolkienova díla je román Hobit vydaný v roce 1937 a zmíněná trilogie Pán prstenů, kterou Tolkien psal po celá čtyřicátá léta a která vycházela v letech 1954 a 1955. Už v roce 1914 ale profesor staré angličtiny a příležitostný geniální literát sepisoval první střípky fiktivních legend, reálií a fantastických jazyků, které později ve svých slavných knihách využil. Na rozvoji neuvěřitelně komplexního mytického světa pak pracoval až do své smrti v roce 1973, kdy připravoval k vydání knihu Silmarillion.

Většina této přepečlivé mýtotvorné práce spatřila světlo světa až po Tolkienově smrti, a to právě díky péči Christophera Tolkiena. Právě on utřídil velké množství otcových poznámek a sestavil z nich chronologické a víceméně souvislé alternativní dějiny, kterým se dnes někdy říká Tolkienovo legendárium. Ty začínají zrodem světa z božské hudební kompozice, takzvané hudby Ainur, a pokračují několikatisíciletou historií, která se postupně rozdělila do tří velkých věků.

J. R. R. Tolkien

Středozem v nich postupně zažila válku elfů s temným pánem Morgothem, éru jeho nejmocnějšího služebníka Saurona, který ohrožoval osud Tolkienova fiktivního světa ještě v Pánovi prstenů, ale také třeba vzestup a pád ostrovní lidské říše Númenor, dějiny trpasličího sídla Khazad-dûm, z nějž jeho obyvatele vyhnal další Morgothův přisluhovač, démon balrog, a desítky dalších dílčích událostí, osobností a míst, z nichž se skládá neuvěřitelně propletená a vpravdě epická kompozice Tolkienova světa. Tolkien při její tvorbě čerpal inspiraci z mnoha evropských legend a eposů, zejména těch severských, germánských a staroanglických, ale je na něm patrný i vliv křesťanství a dost pravděpodobně i autorova zkušenost vojáka z první světové války a následná zkušenost zhroucení britského impéria.

Tyto fiktivní dějiny nikdy nedostaly podobu románového vyprávění srovnatelného s Pánem prstenů. Zůstaly v podobě zápisků připomínajících pověsti, různých poznámek, básní a dalších útržků rozesetých po celé Tolkienově písemné pozůstalosti. Mnoho těchto vyprávění bylo nedokončených nebo existovalo v různých verzích, které se často vzájemně lišily a někdy si přímo odporovaly. Tolkien je začal uspořádávat v padesátých letech a pokračoval až do své smrti v roce 1973. Chystané souborné vydání dějin Středozemě (nebo spíš světa zvaného Arda, jehož je Středozemě součástí) pod názvem Silmarillion nakonec poskládal dohromady právě Christopher Tolkien.

Kniha Pád Gondolinu

Christopher ale nebyl jen kompilátor a interpret Mistrova odkazu. Už od dětství naslouchal otcovým vyprávěním o Bilbu Pytlíkovi, z nichž vycházel slavný Hobit, a později četl a komentoval pracovní verze Pána prstenů, kterého Tolkien psal víc než deset let. Pro první vydání trilogie také vytvořil mapu Středozemě podle různých a vzájemně nejednotných otcových náčrtků. Sjednocování různých verzí a vytváření co nejucelenějšího dějepisu Tolkienova světa bylo náplní Christopherova života po celých následujících padesát let. Vzešly z něj další sebrané a komentované publikace jako kniha Nedokončené příběhy nebo dvanáctisvazkové Dějiny Středozemě.

Poslední desetiletí svého života zasvětil samostatným vydáním tří velkých pověstí, které J. R. R. Tolkien začal psát už během první světové války, dávno před Hobitem, a během života se k nim vracel. Všechny pojednávají o elfských a lidských hrdinech a obstojí i jako samostatná vyprávění pro ty, kteří historii Středozemě detailně neznají. Jde o tragické vyprávění o válečníkovi a jeho celoživotním boji se zlou kletbou Húrinovy děti, milostný příběh lidského smrtelníka a nesmrtelné elfí princezny Beren a Lúthien a vyprávění o zničení elfího města zmíněným temným pánem Morgothem Pád Gondolinu.

Pád Gondolinu přitom Christopher Tolkien připravil k prvnímu samostatnému vydání v roce 2018. Zároveň je to skvělá ukázka toho, jak těžký úkol před ním jako před kronikářem otcovy velkolepé fantazie stál. V knize najdete několik verzí příběhu o pádu elfího města Gondolin, z nichž ta nejstarší pochází z roku 1917 a k ní jsou přidané pozdější, většinou nedokončené varianty. Mezi ně Christopher Tolkien vkládá své komentáře popisující proměny, kterými tato legenda v průběhu let svého formování procházela. Asi není lepší způsob, jak uctít spisovatelské mistrovství J. R. R. Tolkiena a neméně důkladnou rekonstruktérskou práci jeho syna, než je tahle procházka literárním časoprostorem alternativních nedokončených verzí.

Více o zkáze elfských měst, probírání se odkazem J. R. R. Tolkiena a pohádkách o Bilbu Pytlíkovi si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.