Plány a realita socialistického odívání: Móda za železnou oponou

23. prosinec 2016

Příběh československého odívání v kontextu politického a společenského dění v letech 1948–1989 přibližuje kniha Móda za železnou oponou. Její autorkou je kurátorka UPM Konstantina Hlaváčková: „V roce 1948 se u nás s politickým systémem měnil život od základů. Pozornosti ideologů neunikla ani móda. Chtěli jejím prostřednictvím působit na myšlení lidí, přetvářet životní styl a vychovávat občany nového, komunistického státu.“ Jak se můžeme dočíst, realizace velkých budovatelských plánů ale v reálu vázla.

Většina módního průmyslu u nás byla za první republiky v Sudetech. Továrny poznamenané válkou a arizací se po odsunu Němců téměř vyprázdnily. Pokračuje Konstantina Hlaváčková: „Z továren zmizeli dělníci, mistři i majitelé. Problémem byl také nedostatek surovin, které se k nám historicky vždy dovážely. Velkou výzvou bylo i to, jak má vlastně nová socialistická móda vypadat.“ K východiskům, která měla novou estetiku oděvu tvarovat, patřila praktičnost, jednoduchost a funkčnost. „Vše mělo být přizpůsobeno pracujícímu lidu. Móda už neměla čerpat ze západní inspirace z Paříže a Londýna. Nové modely měly být v první řadě snadno nositelné a co nejméně zdobné. Řešení dámských kostýmů se mělo vyvarovat falešných kapes, variací límců, sámečků, krajek a tak dále. Není divu, že se takové oblečení nikomu nelíbilo a pracující ženy, pro které bylo určené, se proti němu začaly bouřit.“

03769157.jpeg

Socialistická architektura módy: Účelná uniforma pracujícího lidu a slovanský folklor

Vedle pracovních uniforem a praktičnosti patřily na přelomu čtyřicátých a padesátých let k povoleným inspiracím moravské kroje, které byly považované za slovanštější než kroje české. K pozvolnému uvolnění a návratu k mezinárodním módním trendům došlo až po smrti Stalina a odsouzení kultu osobnosti. Nosit věci v západním stylu, jako džíny nebo duffle coat, bylo ale stále vnímáno jako politická provokace. „Mladý člověk mohl být kvůli nevhodnému oblečení nebo účesu vyhozený ze školy. Džinsy byly v očích ideologů symbolem imperialismu a k tomu ještě revolty proti establishmentu. Viděli v nich nebezpečí vzbouření proti starší generaci i státní ideologii. Nakonec se ale i u nás džínové kalhoty prosadily, konkrétně se začaly šít v Prostějově jako Texasky Vinnetou. K dostání byly i ve výběru zahraničního zboží v Tuzexu.“ Oblékat se za socialismu módně obnášelo vedle shánění bonů do Tuzexu také domácí šití a úpravy. Oděvy, které byly označované za luxusní, ale byly přitom jen na úrovni běžné nebo lehce nadprůměrné západní konfekce, si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Vysoce postavení funkcionáři a ti, kdo uměli využít fungování šedé ekonomiky. Poslechněte si více o tématech knihy Móda za železnou oponou v podcastu Modeschau.

Playlist:

Rzon – Winter Break
Kingdom – Nothin
Steve Moore – Police Station
King Woman – Utopia
Tink – Clocks
Galtier – Chain, Iydes Remix
Anna Morgan – Work That
Ba:zel – Scene 7

03769156.jpeg
Spustit audio