Počítač malířem i scenáristou. Potřebujeme ještě umělce?

15. březen 2018
Nahradí umělá inteligence i umělce?

Počítače se v umělecké tvorbě používají už nějakou dobu, český malíř Zdeněk Sýkora s elektronikou vytvořenými obrazy pracoval už v 70. letech například při dekoraci výdechů pražského metra v pražských Letenských sadech. Prudký rozvoj umělé inteligence v poslední době otevírá generovanému umění nové možnosti. Neuronové sítě píšou knihy, pomáhají točit filmy nebo tvoří malby. Přenecháme kromě práce strojům brzo i tvůrčí činnost?

Pustit si podcast Sheldon County je zvláštní zážitek. Zní jako ty nejznámější podcasty, třeba kultovní Serial, díky kterému se má dokonce obnovit proces s hlavním hrdinou odsouzeným před lety, snad nespravedlivě, za vraždu. Po jeho vzoru se Sheldon County odehrává na americkém maloměstě plném obyvatel s navzájem propletenými osudy. Jen vypravěč má trochu robotický hlas, a to proto, že celý svět Sheldon County, jeho postavy i jejich vztahy vytvořil a namluvil algoritmus. Doktorand James Ryan zatím svůj program nechal vytvořit dvě epizody, v budoucnu chce ale spustit web, který vygeneruje podcast každému na míru podle několika klíčových slov.

Výzkumníci z MIT před dvěma lety vytvořili Nightmare Machine, aplikaci, která pomocí strojového učení předělávala fotky z dovolené v hororové scény. O rok později jste si mohli na Twitteru popovídat s jejich Shelley, umělou inteligencí specializovanou na hororové historky. Tým MIT naučil Shelley vyprávět na základě 140 000 příběhů z hororového klubu fóra Reddit a se zájemci uměla i konverzovat.

Umělou inteligencí a roboty nejvíc kolonizovanou uměleckou oblastí je literatura. Na webu Bot or Not si můžete vyzkoušet, jestli dokážete odlišit báseň napsanou počítačem od díla, na které sáhly lidské ruce. V Googlu vyrobili síť, která píše poezii na základě nepublikovaných románů, a na Cambridge pak verše skládá robot vyškolený anglickou literaturou 20. století, jenž dokáže tvořit básně na konkrétní téma. Na filmovém festivalu Sci-Fi London před dvěma lety nezávislí filmaři uvedli film Sunspring, jehož scénář sepsala umělá inteligence naučená na Star Treku, Aktech X a Futuramě.

Zatímco historické pokusy s generovaným uměním spočívaly hlavně v automatickém skládání připravených kusů textu, učící se neuronové sítě dokážou rozpoznat vzorce v už napsaných dílech a na jejich základě tvořit vlastní umění. Až donedávna byl limitem pro většinu z nich materiál, ze kterého se učí – z historických dat těžko vznikne něco nového. Američtí vědci před dvěma lety vytvořili speciálně navrženou neuronovou síť, která se naučila historické malířské slohy a dokázala vytvořit generované malby stylově nezapadající do žádné z historických kategorií. Takové algoritmy se ale stále používají spíš výjimečně.

Zapomenuté umění v pražském metru I: Sýkorova mozaika v kavárně a abstrakce v podchodu

03400536.jpeg

Černobílá mozaika Zdeňka Sýkory vytvořená v 60. letech pro pasáž u vstupu do metra v Jindřišské dnes dělá dekoraci za barem kavárny – původně velkoryse designované veřejné prostory pasáže zabraly po revoluci obchody a bary. Reliéfů ve vestibulu stanice Můstek si všimnete jenom těžko, vizuální smog z reklamních cedulí a směrovek je téměř dokonale zamaskoval. Dva měsíce po otevření zastávek na trase A, na které leckteří odborníci reagovali výsměchem, jsme prošli několik starých stanic s Oldřichem Bystřickým, lektorem a kurátorem Sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Podle Bystřického obsahuje každá starší stanice umělecké dílo, přes datum svého vzniku není mnoho z nich nijak ideologicky zatíženo. Ty nejlepší už prý zmizely.

Než začneme panikařit, je potřeba si říct jednu věc. Umělá inteligence stále nedokáže tvořit bez výrazné lidské pomoci. Každému z pokusů předchází měsíce ladění, testování a uzpůsobování sítě pro konkrétní úkol. Že by kreativní práci po lidech úplně převzaly stroje, se tak zatím rozhodně bát nemusíme. Algoritmické postupy mohou práci umělců naopak obohatit a stát se plnohodnotným uměleckým nástrojem. Spousta umělců technologie ve svých dílech reflektujících stav současné společnosti používá, umělá inteligence obestřená vyhypovanými marketingovými pojmy je totiž ideální materiál. Nejznámější systém pro tvorbu neuronových sítí TensorFlow navíc může legálně použít kdokoliv. Britka Anna Ridler například nechala neuronovou síť, aby z jejích inkoustových maleb vytvořila animaci na téma povídky Edgara Allana Poea. Jen bude nejspíš brzy obtížnější práci člověka a počítače odlišit. Možná se už za chvíli budeme místo „Kdo ten obraz namaloval?“ na večeři u sousedů ptát „A byl to člověk, nebo stroj?“.

Poslechněte si robotického vypravěče z počítačem generovaného podcastu Sheldon County v audio verzi příspěvku.

  • Technologie
  • Komentář