Počítání kalorií je cesta do pekel. Tělo si pak řekne, že jídlo rovná se nebezpečí

Aneta na začátek povyprávěla, že je z Berouna, kde nedávno zemřel tamní medvěd, známý také z populárního večerníčku. Zuzanu zajímalo, jestli medvídek v pořadu pro děti vystupoval konsensuálně, ale odpovědi se jí nedostalo.

Ivanka se pak ještě doptávala na Anetinu kariéru lékařky a zajímalo ji, jestli se ještě praktickému lékaři říká obvoďák, nebo už je to oldschool výraz a jestli platí, že lékaři rádi dostávají vínečko.

Čtěte také

Toho dna se dotýkám už málo. Kniha Martiny Lupínkové přináší příběhy lidí s poruchami příjmu potravy

Pak už se Buchty dotkly hlavního tématu, tedy k poruchám příjmu potravy. Aneta popisovala, jak se její nemoc vyvíjela od radikálního hubnutí během dospívání až ke koloběhu hladovění a zvracení. Buchty se ale také vyptávaly, jak se Anetě podařilo u osidel nejezení a zvracení dostat. Anetě pomohlo samostudium, pravidelná strava včetně dříve zakázaných tukových rohlíků a zdravý partnerský vztah. Uznává ale, že sebeléčba zdaleka není pro každého. V některých případech člověk nad nemocí už vládu nemá a při velmi nízké váze v první fázi pomůže hlavně hospitalizace. Sebeláska a péče o sebe jsou až další kroky.

Zuzana jako již mnohokrát povyprávěla o tom, kdo jí ukradl webovou doménu a nahrál na ni porno a jaká projímadla byla trendy u nich na gymplu. Ivanka se svěřila, že zná kvůli gymnastické drezuře bohužel kalorickou hodnotu každého jídla na světě a pak se mohlo jít v poklidu domů.

Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba si uvědomíte, že hubnutí může být velmi záludné.