Poddaní zůstávali dětmi celý život. Jaké bylo vyrůstat ve středověku?
„Doufám, že k tomuto tématu jako matka a bývalé dítě budu mít co říct.“ Měli naši předkové možnost zablbnout si v pubertě? Rozeznávali dětství už ve středověku? A co byly takzvané kavalírské cesty? Na Radiu Wave pokračují Vykopávky, ve kterých se historik, komička a moderátorka zabývají dětstvím.
V pátém díle neobyčejného podcastu o historii obyčejných věcí se zaměříme na dějiny dětství a jinošských let. Odkdy je vlastně dítě dítětem? „Od té doby, kdy se narodí, ale ptejme se raději, odkdy se dítě stávalo dospělým,“ uvádí na pravou míru historik. „Poddaní například zůstávali neplnoprávnými, tedy dětmi, celý život. Šlechtici naproti tomu byli bráni jako dospělí, už když se u nich rozvinula puberta.“
Čtěte také
I středověké děti si hrály a měly hračky. Byly to například kuličky, kuželky nebo praky – ten samozřejmě mohl být použit jako zbraň. „Jako matka mohu potvrdit, že většina hraček může být použita jako zbraň i v současnosti,“ zdůrazňuje komička. Ať už to byly praky, panenky nebo třeba koníci či vojáčci, hračky ve středověku měly děti poněkud stereotypně připravit na jejich budoucnost a nadcházející kariéru či povolání. To ostatně radil už Jan Amos Komenský – dávat dětem miniatury skutečných věcí, jako jsou třeba i domy či kuchyně.
U příležitosti rozhlasových narozenin se opět zastavíme i ve dvacátých letech minulého století. Ve 20. letech se společnost zotavuje po první světové válce, která měla vliv na děti jednak ve zhrubnutí manýrů a jednak – a to především – v absenci otců. „Rozmáhají se takové trendy jako například Montessori výchovně-vzdělávací programy,“ říká historik. „Dvacátému století se obecně přezdívá století dítěte.“
Jak je možné, že už ve středověku platila obdoba genderově neutrální výchovy? Poslechněte si celý podcast a těšte se na další díly, kde se dozvíte třeba něco o historii zkrášlování nebo nudy.
Šestidílná podcastová série Vykopávky vzniká u příležitosti 100 let vysílání rozhlasu. Vždy ve středu přistane nový díl na webu wave.cz/vykopavky, v mobilní aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Každý týden se historik Martin Franc, stand-up komička Lucie Macháčková a moderátorka Hana Řičicová podívají na zoubek jedné věci – řízku, zkrášlování, stonání nebo párty.
Související
-
Alice Masaryková by dala „možná“, ale stejně by nepřišla. Vykopávky vás zvou na pořádnou párty
„Pil jako Němec a žral jako Čech.“ Byli Češi vždycky tak nechvalně proslulými pijany? Jaké hry se hrály při středověkých parties?
-
„S kým se sprchuju, tam patřím.“ S Vykopávkami do lázní a salonu krásy
Jak se zkrášlovali naši předkové? Kdo byl prvním metrosexuálem českých zemí? A jaká vychytávka se vyráběla ze škrobu i v době, kdy se u nás brambory moc nekonzumovaly?
-
Ach jo, zase to telecí! Řízek je mnohem míň český, než jsme si mysleli
Odkud až sem k nám, do srdce Evropy, přišla pochoutka v trojobalu? Proč se pořád jedlo jen telecí? A v jaké národní kuchyni se české země inspirovaly po rozpadu monarchie?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
