Pohostinné, rozmanité, čisté a zelené. Slovinsko jsem si zamilovala, říká Eliška Bernardová
Slovinské hory, moře, vinice, města i jeskyně, stejně jako slovinštinu poznává Eliška Bernardová, která se o zážitky dělí na svém webu věnovaném jen a pouze tomuto státu.
„Poprvé jsem byla ve Slovinsku jako dítě, pak dlouho nic a pak jsem se na vysoké škole začala věnovat slovinštině. Fascinovalo mě, že jsme si tak blízko, a tak málo o sobě víme.“ Nakonec Eliška Bernardová jela na čtyři letní jazykové školy, prochodila Lublaň a řadu dalších míst. Začala překládat ze slovinštiny a dělat web Objevuj Slovinsko. Ten Čechům pomáhá naplánovat si dovolenou v této zemi.
„Lublaň je zelená a velmi příjemná. Auta do nejužšího centra nesmí. Vše se dá prochodit pěšky nebo projezdit na kole. Hrad v centru města ukazuje, jak se Slovinci nebojí kombinovat staré s novým. Přemýšlela jsem i o tom, že bych se do Lublaně odstěhovala,“ říká Eliška Bernardová, která na Slovincích vyzdvihuje pohostinnost. „Vstřícnost vládne především tam, kam nejezdí mnoho turistů,“ říká. Slovinsko je – nejen podle jejího názoru – čistá a zelená země.
Které slovinské Alpy jsou lepší?
Kamnicko-Savinjské Alpy upřednostňuje Bernardová před Julskými Alpami, protože je v nich méně lidí, i když nejsou méně krásné. Vybírá a doporučuje například obec Jezersko a Českou chatu (Češka koča), která je nad ní v kopcích. „V Kamnicko-Savinjských Alpách je to celé domáčtější. Kolem nejvyššího vrcholu země, Triglavu, je v Julských Alpách víc atrakcí, jako jezero Bled, Bohinj nebo řeka Soča, a ty kolem sebe stahují větší množství turistů…“ V Julských Alpách je víc krásných vodopádů (například vodopád Boka nebo Kozjak a mnohé další), ale infrastruktura „není nafukovací“.
Ideální pro rodiny
Do dalších hor, jako je například Koroška (slovinské Korutany), které nejsou tak vysoké a jsou vhodné například pro středně náročné túry, se Eliška Bernardová teprve plánuje vydat. „Slovinsko je výborné i pro rodinné cestování, já teď cestuji se dvěma dětmi a vidím, že všude se s dětmi počítá. Tematické cesty, krátké trasy a podobně. Slovinci sami jsou velmi sportovní národ a na túrách často potkáváme místní rodiny s dětmi.“ Za nejméně známou oblast Slovinska považuje Bernardová jih země při chorvatské hranici, kde teče řeka Kolpa, v oblasti je mnoho vinic, hradů a také lesnatý, divoký Kočevski Rog, kde žijí medvědi. „Je to jiné Slovinsko. Jih země je spíš oblast pro klidné duše a hledače zapadlých míst.“
Jací jsou pohledem cizince Slovinci? Jaká je slovinská kuchyně? Urazí se Slovinec, když jeho zemi budete (mylně) považovat za součást Balkánu? Jaká konkrétní místa doporučuje Eliška Bernardová návštívit? Poslechněte si kompletní záznam cestovatelského magazínu Casablanca!
Související
-
Sbírám bulharské příběhy, říká milovnice Rily a Pirinu Michaela Středová
V roce 2009 měla Michaela Středová nenadále volné léto a rozhodla se ho strávit v Bulharsku. Od té doby jezdí do této balkánské země každý rok, většinou dvakrát, a...
-
S kajakem tři a půl roku kolem Evropy. Jiří Oliva objevoval na cestě svoji vnitřní svobodu
Jiří Oliva neměl moc zkušeností s pádlováním. Ale pořídil si seakajak a strávil s ním 1357 dní na cestě. Procestoval 18 států a na kajaku ujel 11 543 km.
-
Delta Dunaje byla jako zaklínadlo. Vojtěch Valda plul ze Slovenska až do Černého moře
Celé léto plul na veslici s plachtami ze Slovenska až do delty Dunaje. A o rok později se vydal ještě dál.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.