„Zlatá éra“ AIDS a viru HIV je ta tam, předmanželský sex není obecně chápán jako něco nemorálního, mužská ochrana je široce dostupná, stejně jako ženská antikoncepce, detabuizace různých sexuálních praktik a přístupů je nejvyšší, jaká kdy byla, a mediální obsah s nějakým odkazem na sex nás obklopuje každý den. Tak proč má nejmladší dospívající generace méně sexu než generace předešlé?
Přesně takhle se ptala americká novinářka Kate Julian, když v časopise The Atlantic analyzovala příčiny klesající frekvence sexu u nejmladších dospívajících v USA. Podle jednoho z jejích zdrojů klesl počet středoškoláků, kteří měli zkušenost s pohlavním stykem, od roku 1991 do roku 2017 z 54 % na 40 %. Jiná studie zas říká, že klesá i množství sexu u dospělých. V roce 1990 měl průměrný Američan sex dvaašedesátkrát ročně, o čtrnáct let později už jen čtyřiapadesátkrát. Možná že v perspektivě jednotlivce nejde o zásadní pokles, ale v rámci celé populace je už to docela viditelná změna.
Na první pohled mají mladí lidé díky technologiím sex doslova na dosah ruky, jenže se ho bojí. Podle výzkumu otálejí mileniálové ve Velké Británii s první sexuální zkušeností déle, než bychom čekali.
Jaké jsou příčiny tohoto stavu? Když jsem začal v ulicích zjišťovat, jestli se tento trend, existující ve většině západních zemí, projevuje i v Česku a jestli si lidé případný úbytek sexu uvědomují, setkal jsem se nejdřív s rozporuplnými názory. „Nemám srovnání, protože nejsem generace Z…“, „nevím, že dřív by bylo o hodně víc sexu…“, „to nedovedu posoudit…“ byly časté reakce na otázku, jestli mají dnešní mladí méně sexu než jejich rodiče. Je to pochopitelné, ze zkušeností jednotlivce nejde množství sexu v celé generaci objektivně nahlédnout. I statistiky jsou jen omezenou pomocí. Poslední data z výzkumu sexuálního chování od sexuologů Jaroslava Zvěřiny a Petra Weisse máme z roku 2013 a navíc jde o vzorek celé populace, takže o mladých lidech se v něm moc nedozvíme.
Při hlubších rozhovorech s českými dvacátníky však celá věc dostává přesnější kontury. „Myslím si, že v tom největší roli hrají sociální sítě. Pro mě má velký význam mít nějakou image na sociálních sítích a vkládám do toho tolik energie, že mi pak chybí v tom reálném životě,“ přemýšlí jednadvacetiletý Radek nad otázkou, proč má jeho generace méně sexu. Nežije ve vztahu a netvrdí, že by měl dostatek sexu, ale nic moc měnit vlastně nepotřebuje. „Mám pocit, že to spadlo na takovou úroveň něčeho nižšího. Stejně jako se tu teď bavíme, tak se třeba domluvím s kamarádkou, že ke mně přijde,“ popisuje Radek své cesty k sexuálnímu uspokojení. O pokusech vést milostné vztahy přes internet se mnou mluvila i Kristýna. „Je to velký problém kvůli sociálním sítím, protože všechno je komplikovanější a vlastně nereálné. Často se do té bubliny lidi ponoří tak, že už ani neví, že v ní fungují. A může to být třeba i hezká holka, která může mít úplně, koho chce, ale stejně si dá radši ten Tinder,“ popisuje zmatení, které podle ní do intimních vztahů vnáší sociální sítě. Kristýna moc lidí, kteří by v přímém kontaktu jen tak někoho pozvali na rande, nezná, protože jim schází sebejistota.
Mladí lidé často střídají vysoké školy, někdy je ani nedostudují. S tímto fenoménem se potýkám téměř každý den, a to nejen při výběru studijního oboru. Dokážu strávit půl hodiny třeba jen při výběru limonády v supermarketu. Začal jsem o tom diskutovat s trojicí mladých respondentů – Jakubem Ruschkou, Martinem Novákem a Eliškou Hájkovou – a nakonec dospěl až k analýze toho, co jsou tužby a možnosti života člověka mé generace – mileniála.
Sociální sítě a utváření vlastního image jsou jen jedněmi z faktorů, které ovlivňují sexuální chování nejmladších. Kate Julian zmiňuje i snadný přístup k pornu a erotickému obsahu. Lidé mnohem víc masturbují, a přestože přiznávají, že to není plnohodnotný sex, jde o dostatečný způsob, jak na něj zahnat chuť. Aspoň zbyde víc času a síly na práci nebo studium. Mladým romantické setkávání neusnadňují ani jejich rodiče. Nejenže nad dětmi mají větší kontrolu díky mobilům, ale často i úzkostlivě tlačí na jejich soustředěnou přípravu k budoucímu pracovnímu uplatnění. Dospívající popisují, jak zkrátka na randění nemají přes všechno učení a mimoškolní aktivity čas. Na druhou stranu je třeba říct, že se díky informovanosti a zdrženlivosti snížil počet nechtěných početí a sexuálního styku bez konsenzu obou stran. Přestože je západní společnost v současnosti sexu otevřená historicky nejvíce, o nedostatku sexuálních zkušeností u svých klientů mluví i terapeutka a socioložka Markéta Šetinová. „Ve své praxi poměrně často pozoruji mladé lidi mezi dvaceti a pětatřiceti lety, kteří mají nulové nebo skoro žádné sexuální zkušenosti,“ vysvětluje Šetinová. Její zkušenost je sice zkreslená tím, že se setkává až s lidmi, kteří určitý jev vyhledáním pomoci akcentují, ale i tak se zdá, že snižující se sexuální aktivitu mladých lidí můžeme pozorovat i u nás.
Mají dnešní dvacátníci méně sexu než generace jejich rodičů? Jakou roli v intimním životě hrají technologie? A může se dnes vůbec ještě člověk seznámit jinak než prostřednictvím sociálních sítí? Pusťte si celou reportáž.
Dnešní dvacátníci až třicátníci s prvním sexem nespěchají. Jeden z osmi šestadvacátníků ho údajně ještě ani nezažil. Z generace jejich rodičů ho ve stejném věku neznal...
Zní to jako Mordor, ale má to barvy Nebelvíru, co je to? Přece Moordaleská střední. Studuje tu i zakřiknutý Otis...
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
