Potápěč Petr Slezák. Při potápění s kosatkami zažívám dotyk čisté přírody

12. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Norské moře: potápěč a kosatka

Petr Slezák vypráví o potápění pod ledem v ruském Bílém moři, o šnorchlování s kosatkami u norských břehů a dalším poznávání nádhery severního podmořského života.

„Potápím se 25 let a postupně jsem se dopracoval k tomu, že mě začaly bavit cesty na sever. Příroda tam není pro Středoevropana nijak exotická, palmami ani ničím podobným, ale nejsou tam davy turistů, příroda je tam divoká, všeobklopující a nic podobného jinde nepotkáte,“ říká Petr Slezák v cestovatelském magazínu Radia Wave Casablanca.

Polární záře pod ledem

Bílé moře je podle něj nesmírně barevné svým pestrým podvodním životem. Moře samo má lahvově zelenou barvu, své jméno má podle toho, že na půl roku zamrzne. Potápěči si vyřežou díru do ledu a po vynoření je čekají mobilní chatky, ve kterých je teplo. Při pohledu zespodu pak led může připomínat i polární záři.

Bílé moře: pohled na ledové kry

„Slaná voda tam má –2 stupně, což je náročné jak pro potápěče, tak pro jeho výstroj,“ usmívá se Slezák. Popisuje živočichy, které pod vodou potkává, a říká, že Bílé moře je ráj pro makrofotografy. Například valovka vypadá jako maličký andílek v noční košili. „Myslel jsem si, že mám mžitky před očima, když jsem ji viděl poprvé.“

Strach z kosatek nemám

V Barentsově moři se Petr Slezák potápěl za kamčatským krabem, tamním velkým invazním druhem. Psal o tom také na blogu svých Kapr Divers. U norských břehů se potápí s kosatkami a keporkaky, kteří tam loví sledě.

Barentsovo moře: potápěč a kamčatský krab

„Dospělá kosatka měří až 9 metrů, to jsou dvě osobní auta za sebou. Při lovu nádherně spolupracují, aby sledě vytlačily k hladině, úderem ocasní ploutve je omráčí a pak je sezobou. Trvá to dlouho, někdy až do té doby, než připlují keporkaci, kteří otevřou tlamu velikosti korby nákladního auta a posvačí několik set kilo ryb,“ říká potápěč, který to zažil několikrát na vlastní oči. Šnorchloval v jejich blízkosti, a dokonce se domnívá, že druhy mezi sebou můžou nějak komunikovat.

„Strach z kosatek jako vrcholného mořského predátora nemám. Lezu s nimi do vody jen tam, kde neloví tuleně. Nikdy jsem neměl pocit žádné agrese. Připadaly mi spíš také zvědavé. A když loví, většinou nám vůbec nevěnují pozornost. Je to dotyk čisté přírody, vidět predátora v jeho přirozeném prostředí.“ Maximálně se však snaží respektovat vzdálenost, na jakou se můžou potápěči ke kosatkám přiblížit.

Kosatky, keporkaci, obří krabi, led nad potápěčem... Poslechněte si vyprávění Petra Slezáka v kompletním záznamu pořadu Casablanca!

 

autor: Pavel Sladký
Spustit audio

Související