Poutě jako posvátná místa i kolotoče a houpačky. O poutnictví s religionistou Martinem Klapetkem
Poutě odkazují k důležitým místům setkávání lidí se zbožnými cíli. Jak se stalo, že dnes znamenají také místa zábavy? Nejen o sakrálním a profánním významu poutí mluvil v Hergot!u religionista a islamolog Martin Klapetek z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Pouť podle něj představuje dlouhodobý proces, jehož součástí je krátký pobyt ve vzdáleném místě a silný náboženský prožitek spojený s prováděním rituálů a modlitbou. „Člověk jde na místo, které je chápané jako posvátné,“ vysvětluje religionista.
Tuto cestu lze nahlížet ze dvou úhlů. Na jedné straně putuje poutník do určitého místa, kde touží vidět a zažít něco nového. Na straně druhé přichází za určitou osobností, farností nebo kostelem.
Pohyb obyvatelstva na sebe časem navázal mnohé služby, včetně těch zábavních. Ty v některých případech převážily natolik, že duchovní rozměr zcela odpadl. A příjezd poutě tak už výlučně souvisel s kolotoči, houpačkami a jinými pouťovými atrakcemi.
Jak křesťanství, islám a judaismus chápou poutnictví? V čem se liší a co mají společného? A jaká jsou nejznámější poutní místa v Česku? Poslechnete si nový Hergot!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
