Poutě jako posvátná místa i kolotoče a houpačky. O poutnictví s religionistou Martinem Klapetkem
Poutě odkazují k důležitým místům setkávání lidí se zbožnými cíli. Jak se stalo, že dnes znamenají také místa zábavy? Nejen o sakrálním a profánním významu poutí mluvil v Hergot!u religionista a islamolog Martin Klapetek z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Pouť podle něj představuje dlouhodobý proces, jehož součástí je krátký pobyt ve vzdáleném místě a silný náboženský prožitek spojený s prováděním rituálů a modlitbou. „Člověk jde na místo, které je chápané jako posvátné,“ vysvětluje religionista.
Tuto cestu lze nahlížet ze dvou úhlů. Na jedné straně putuje poutník do určitého místa, kde touží vidět a zažít něco nového. Na straně druhé přichází za určitou osobností, farností nebo kostelem.
Pohyb obyvatelstva na sebe časem navázal mnohé služby, včetně těch zábavních. Ty v některých případech převážily natolik, že duchovní rozměr zcela odpadl. A příjezd poutě tak už výlučně souvisel s kolotoči, houpačkami a jinými pouťovými atrakcemi.
Jak křesťanství, islám a judaismus chápou poutnictví? V čem se liší a co mají společného? A jaká jsou nejznámější poutní místa v Česku? Poslechnete si nový Hergot!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
