Požitky jsou fajn. Společenský život je jedním z nich. O nerůstu s politologem Ondřejem Slačálkem
Konference Nerůst a sociálně-ekologická transformace proběhla druhý zářijový víkend v Brně a kromě debat se zaměřila i na praktikování nerůstových aktivit, které pečují o lidské štěstí. Nerůst totiž neznamená zchudnout, ale snížit ekonomickou aktivitu a kromě odlehčení planetárním ekosystémům získat i víc volného času a energie, která se dá investovat do kreativity, péče nebo třeba sportu. První panel konference otevřel krom jiných politolog Ondřej Slačálek.
Podtitul panelové diskuse Sociální a ekologická transformace ve střední a východní Evropě: jak nerůst na semiperiferii měl kromě jiného za úkol vyjasnit pozici střední Evropy v evropském ekonomickém kontextu.
„Jsme středo-východní evropská semiperiferie. Vychází to z teorií Immanuela Wallersteina, Giovanniho Arrigiho a dalších. Stejně jako v běžeckém závodě musí být někdo první a někdo poslední, tak i nejrozvinutější země jádra koncentrují nejrozvinutější podoby výroby, mají silný a většinou liberální stát a potřebují zóny, které jim budou dodávat levné suroviny a pracovní sílu. Někde mezi rozvojovým světem a jádrem jsou semiperiferie,“ vysvětluje Ondřej Slačálek s tím, že žádná západní utopie už nás nečeká.
Musíme si připustit, že pro nás je jádrovou zemí sousední Německo, kterému dodáváme relativně levnou a kvalifikovanou práci. Podle Slačálka je u nás řešení ekologické krize o něco složitější, podobně jako tomu bylo s uprchlickou krizí v roce 2015.
Čtěte také
„Nerůst je snaha zpochybnit představu o neomezeném růstu. Existuje tu představa, že potřebujeme neustálý růst ekonomiky, aby se společnost reprodukovala. Možná ale může dávat větší smysl zhodnocovat čas jinak, než výkonovým způsobem. V přírodě růst vždycky zahrnuje limity. Smyslem toho slova je návrat k růstu, který v sobě zahrnuje limity,“ vykládá publicista a politolog, co pro něj znamená pojem nerůst.
„Zaznívají hlasy, že my jako průmyslová země si to nemůžeme dovolit - čímž se bohužel obhajuje fosilní průmysl. Zároveň musí environmentální hnutí vzít skutečně vážně, že jsme země závislá výrazně na automobilovém průmyslu,“ říká Ondřej Slačálek. Řešení ekologických problémů musí jít ruku v ruce se sociální spravedlností, jinak by šlo o jisté formy ekologických diktatur, které musíme odmítnout. Nerůst je jednou z cest, jak si takové řešení představit. Nerůst nechce zbavit člověka požitků, ale chce mu ukázat pestrou varietu jiných požitků. Dobrý a klidný společenský život je jedním z nich.
Čím je definována semiperiferie? Jaké speciální zkušenosti z vývoje 20. století si střed a východ Evropy nese ve své výbavě? Proč nerůst neznamená úpadek ani chudobu? Jak aplikovat západní nerůstové představy ve středo-východní části Evropy? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/4247ad974925176a3765341e86733918.jpg?itok=ZPQ_6MMg)
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka