Nerůst je o tom umět si svobodně nastavit vlastní hranice, říká environmentální sociolog Arnošt Novák
Ekonomický růst bereme skoro stejně samozřejmě jako vzduch, který dýcháme. Ekonomové mluví s úzkostí v hlase o propadech ekonomiky, vlády se naopak kasají, když se zemi daří. S růstem ekonomik se pojí označení jako asijští tygři, Česko je zase podle indexu HDP nejbohatší země bývalého východního bloku. Zvláštní sport, kterým je ekonomika, ale doprovází různé problémy. Na nejzásadnější problém – environmentální krizi – reaguje nerůst.
„Jde o sociálně spravedlivé a postupné snižování produkce a spotřeby, které zvyšuje lidskou spokojenost a zlepšuje ekologické podmínky,“ vysvětluje termín v angličtině označovaný jako degrowth environmentální sociolog Arnošt Novák.
Z běžného mediálního obrazu společnosti by se mohlo zdát, že se snižováním produkce a spotřeby si růst lidské spokojenosti nespojuje nikdo příčetný. Větší produkce přece znamená růst ekonomiky, víc peněz i materiálního zázemí jednotlivců. Logika růstu ale naráží na různé meze, jako je nerovnost nebo environmentální krize. Zatímco nerovnost je otázkou etiky, environmentální krize znamená v konečném důsledku degradaci samotné ekonomiky, která je na přírodních procesech závislá. Nerůst je jednou z odpovědí na nové výzvy, které před nás staví křehký planetární systém.
Čtěte také
„Nerůst tematizuje otázku limitů jako otázku naší svobodné volby. Typické pro demokracii je, že jsou si lidé schopni sami dávat nějaká pravidla. Jednou z podstatných hodnot demokracie je schopnost lidí sami sebe svobodně omezovat,“ představuje některé aspekty globálního hnutí nerůstu Arnošt Novák. Svobodné omezování zní jako paradox, přesto ze zkušenosti víme, že hrát hru bez pravidel nejde. Proto je lepší pravidla vyjednávat v demokratickém procesu, než aby je někdo direktivně nařídil shora. Komplikované zpochybňování hodnot růstové ekonomiky je součástí přenastavování společnosti, o které se nerůst snaží.
„Nerůst upřednostňuje kvalitu před kvantitou a spolupráci před soutěží. Účelem je začít si klást otázky po smyslu – proč něco děláme, proč něco vyrábíme, kolik je dost,“ naznačuje nesnadnou roli konceptu nerůstu Arnošt Novák z Katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Co je to nerůst? Jaké hodnoty s hnutím nerůstu přichází? Můžou v rámci nerůstu nerozvinuté ekonomiky růst? Proč ekologická efektivita nestačí?
Související
-
„Ekologie sem pronikala i díky textům punkových kapel,“ říká o začátku zeleného hnutí Arnošt Novák
V knize Tmavozelený svět, s podtitulem Radikálně ekologické aktivity v České republice po roce 1989, otevírá Arnošt Novák svět raných devadesátých let.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
