Praděd býval Sněžkou, názvosloví se ustálilo až v 19. století, říká Jiří Glonek, autor knihy Na Jeseníky!

29. leden 2020

Na počátku vzniku knihy Na Jeseníky!: O putování jesenickými horami, turistických bedekrech a mapách do roku 1945 byl objev nejstarší turistické mapy Jeseníků z roku 1881 ve Vědecké knihovně v Olomouci. „Mapa neměla záznam a nebyla datovaná, což mě zaujalo,“ říká její objevitel, zaměstnanec olomoucké knihovny a autor nové publikace Jiří Glonek. Podle něj se jedná o jediný dochovaný exemplář nejstarší turistické mapy Jeseníků.

„Mapy následně vycházely buď v rámci turistických průvodců, nebo samostatně. Nejdřív je vydávaly různé zájmové organizace turistů a horské spolky, později se k nim ale přidali i soukromí vydavatelé,“ popisuje Jiří Glonek a dodává, že první knižní bedekr vyšel v roce 1883. Být členem zmíněných spolků mělo navíc různé výhody. „Šlo především o slevy u některých obchodníků na cestování vlakem nebo ubytování v chatách, a to nejen v Jeseníkách a dalších českých horách, ale i v rámci Alp.“ První alpské spolky ale podle Glonka paradoxně vznikaly ve Velké Británii a až následně i v pevninské Evropě.

Z knihy Jiřího Glonka Na Jeseníky!

„Angličtí šlechtici a intelektuálové v podstatě můžou i za zásadní zlom ve vztahu lidí k horám, který přišel na přelomu 17. a 18. století. Od nich to přebrali němečtí romantikové jako Goethe a následně se to dostalo i do českých zemí,“ vysvětluje Glonek, kdy se divoká horská příroda stala vyhledávaným cílem nejen z pragmatického hlediska, ale i pro prosté potěšení. „Až do doby renesance nikde nevidíte namalované horské krajiny,“ připomíná.

Jiří Glonek

Názvosloví jednotlivých vrcholů a míst, jak je známe dnes, se ustálilo prakticky až v 19. století. Například Pradědu se v počátcích říkalo také Sněžka, což ale podle Glonka nebylo nic výjimečného. „Sněžka byl v podstatě každý třetí kopec, na kterém se držel dlouho sníh. Třeba Králický Sněžník byl jednu dobu Špiklická Sněžka.“ A proměnami prošlo i turistické značení. To, které známe dnes, se začalo objevovat až na počátku 20. století, přitom ke kompletnímu přechodu z původního „routového“, kterým byly dva obrácené spojené trojúhelníky, došlo po roce 1945 v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva ze Sudet.

Jaká krajina se před renesancí pokládala za idylickou? Kdy nastal takzvaný úprk do přírody? A které ženy mohly chodit do hor bez mužského doprovodu? Poslechněte si celý rozhovor s Jiřím Glonkem, autorem publikace Na Jeseníky!, která se ještě v letošním roce dočká dotisku.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.