Představa, že kryptoměny přispívají k rovnější společnosti, je přežitek, myslí si sociální antropolog Tremčinský

„S kryptoměnami je to jako na houpačce. Když jdou nahoru, všichni jsou nadšení, články v médiích jsou pozitivní a optimistické. Ale jakmile hodnota kryptoměn padá, všichni pohřbívají celý kryptotrh,“ upozorňuje sociální a ekonomický antropolog Martin Tremčinský z Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity.

Sám do digitálních měn investoval v řádech stovek euro, a to spíše v rámci studijních účelů. „Základní pravidlo investování je, že člověk by měl investovat peníze, které si může dovolit ztratit. A já si nemůžu dovolit ztratit žádné peníze,“ vysvětluje.

Martin Tremčinský, sociální a ekonomický antropolog|foto:Iva Hadj Moussa, Český rozhlas

Výzkumy ukazují, že kryptoměnám často nejvíce důvěřují mladí lidé, kteří se řadí mezi drobné investory. Tato investice vyžaduje technologické kompetence, které starší generace nemívá. Zároveň je, jako při každém investování, nutné počítat s riziky a ztrátou.

„Lidé jsou často povzbuzováni, aby své peníze investovali za každou cenu, jinak jim je sežere inflace. Zároveň panuje rozšířené přesvědčení, že lidé se v investicích musí orientovat a rozumět jim. Ale to často není v našich silách,“ uzavírá Tremčinský.

Proč se při těžbě kryptoměn velká část energie se spálí naprázdno? Jaká je budoucnost kryptoměn? A budou státy aktivní v jejich regulaci? Na tohle všechno odpoví Martin Tremčinský, který digitální měny studuje z hlediska sociální a ekonomické antropologie. Poslechněte si Finančák s Ivou Hadj Moussa a Richardem Vrdlovcem.