Přes čáru: Je Fidel Castro věčný?
Jak vypadá současné kubánská verze čínského modelu? Kam se bude dál ubírat? Byl Fidel srdce a Raúl mozek kubánské revoluce? Jakou roli měla Kuba v představách reformních komunistů v socialistickém Československu? Odpovědi nabízí politolog a publicista Jarda Fiala v magazínu Přes čáru.
Smrtí Fidela Castra se nic dramatického na „ostrově svobody“ nemění. Kuba už delší dobu funguje pod taktovkou Raúla. Ten hned po svém nástupu k moci oznámil a vzápětí začal provádět reformy. „Jdou čistě ekonomickým směrem,“ podotýká k tomu politolog Jaroslav Fiala, autor knihy Jak se zbavit Castra.
Čínsko-vietnamský model za účasti kanadského kapitálu
„Raúl Castro a jeho nejbližší souputníci koncentrovali v rukou velkou ekonomickou moc,“ pokračuje Fiala v popisu posledního desetiletí kubánského dění. „Většinu ekonomiky na Kubě má v rukou armáda.“ Jedná se především o turistické rezorty a síť restauračních zařízení.
McDonald’s ovšem v Havaně ani jinde na ostrově nenajdete. Embargo Spojených států trvá, i když se prezident Obama pokusil o několik vstřícných gest, jako je např. otevření zastupitelského úřadu. Raúl Castro se na ekonomické změny připravoval od devadesátých let 20. století a nic neponechal náhodě. Mezinárodní kapitál do země vpouští opatrně. „Na Kubě se ekonomicky angažuje Kanada, to se málo ví,“ upřesňuje Jaroslav Fiala.
Přirozená smrt Fidela Castra byla během studené války nemyslitelná
Počet plánovaných atentátů na Fidela Castra se těžko odhaduje, kubánské zdroje mluví o stovkách akcí, americké přiznávají několik desítek. Fidel se měl znemožnit např. požitím LSD v doutníku při projevu či ztrátou mužného vousu po konzumaci speciálních pilulek, nicméně nepřišel ani o vousy, ani o charismatické řečnické umění a nakonec skonal (zřejmě) přirozenou smrtí.
Pro Čechoslováky byla kubánská revoluce zdrojem naděje na obrodu socialismu. A to přesto, že Castro se do komunistického tábora nepřidal hned a že velmi záhy začal uplatňovat autoritářské praktiky. Československo navázalo s Kubou kontakty a neváhalo poskytovat zbraně i know-how. Na budování tamního zdravotnictví se podílel např. František Kriegel.
Novinář a filmový kritik Antonín J. Liehm vzpomíná na svoji percepci ostrova svobody v šedesátých letech takto: „Jaký byl dopad Kuby? Jevila se mi jako socialismus bez Stalina. To byla hlavní věc.“
„Byl to sen o nestalinském socialismu, alespoň do doby, než se z Castra stal – převážně kvůli USA – přívěšek Rusů. Věřili jsme, že to je socialismus, který se může udržet, a přitom být relativně názorově a politicky nezávislý,“ řekl Liehm. Pamětnice, česko-mexická historička Daniela Spenser to charakterizovala slovy „svobodný tropický socialismus“.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
