Přes čáru: Kdo bude učit na českých školách? Zájem o profesi učitele klesá

2. říjen 2017
Přes čáru

Studenti pedagogiky si často plánují jinou kariéru než učení. O volné pozice na školách nikdo nestojí, dokonce nebude mít za pár let některé obory na vysokých školách kdo učit.

Kdo by očekával, že po příslibu vlády navýšit platy učitelů o 15 procent propukne v kabinetech a u kateder nadšení a jásot, asi by byl rozhovorem s učiteli zklamán. „Je dobře, že to navýšení přišlo, ale dluh vůči školství má společnost poměrně velký,“ myslí si Jan Šotola, učitel ze základní školy Na Smetance. „Aby to odpovídalo férovému ohodnocení, tak by se navyšovat o patnáct procent muselo i v posledních třech nebo čtyřech letech. Pak by to zhruba odpovídalo situaci,“ dodává učitel.

Učitel jazyků Jan Juříček souhlasí. „Nešel jsem do školství kvůli platu, chtěl jsem dělat něco užitečného. Ale pokud chceme profesionální učitele, musíme jim nabídnout plat, který odpovídá náročnosti práce.“ Pocit rozčarování zřejmě z pedagogických fakult jen tak nezmizí. Pracovní portál Profesia.cz nedávno zpracoval analýzu, podle které množství nabídek učitelských míst spíše roste, ale počet reakcí na ně naopak klesá. O práci ve školství jeví zájem čím dál méně lidí. Z veřejně přístupných údajů University Karlovy a Českého statistického úřadu vyplývá, že do škol nastupuje necelá polovina absolventů pedagogických fakult a více než čtvrtina jich do pěti let ze školství odchází.

Čeští učitelé jsou placeni nejhůř ze všech vyspělých zemí sdružených v OECD. Jejich příjmy jsou na úrovni 56 % průměru platu vysokoškolsky vzdělaných lidí, průměr OECD je nad osmdesáti procenty. Jak tedy zvýšit zájem o učitelské pozice, když platy na nich rostou jen pomalu? „Řešení bude velmi složité, jedna z možností je uvolnění zákona o pedagogických pracovnících, aby mohli učit i ti lidé, kteří nemají pedagogické vzdělání,” myslí si Bohumil Kartouz z organizace EduIn.

Čeští učitelé jsou placeni nejhůř ze všech vyspělých zemí sdružených v OECD. Jejich příjmy jsou na úrovni 56 % průměru platu vysokoškolsky vzdělaných lidí

S tím ovšem mnozí nesouhlasí, například současný náměstek ministra školství Petr Pavlík. „Představy o tom, že budou chodit učit lidé, kteří umí fyziku a matematiku a IT experti, jsou mylné. Ti si ve svých profesích vydělají daleko víc. Stalo by se jen to, že do škol budou přicházet lidé, kteří se ve svých profesích nechytí,“ tvrdí Petr Pavlík. 

Problém se netýká jen základních a středních škol. Ve vysokém školství se odráží také, i když vysoké školy mají ve způsobu, jakým investují peníze a jak si přivydělají poměrně velkou svobodu. Děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo varuje, že do pěti let možná nebude v Česku mít kdo učit anatomii. „Výuka anatomie stojí na docentech a profesorech, kteří jsou přes padesát a více let. Jejich plat se navíc nedá srovnat s platy v klinických disciplínách, zůstávají za horizontem dalších rezortů. Sehnat dnes anatoma je prakticky vyloučené a je to jedna z disciplín, o kterou se obáváme nejvíc,“ zoufá si Šedo.

Více se dozvíte při poslechu celého pořadu Přes čáru.

autor: Dalibor Zíta
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.