Přes čáru: Stane se Česko uhelnou elektrárnou Německa?

Německo selhalo s plánem snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého o 40 procent do roku 2020, přesto se stále ohání dalšími ambiciózními plány. Chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů z dnešní třetiny na 65 % v roce 2030 a do roku 2022 zároveň uzavřít jaderné elektrárny. Podle energetického regulátora Bundesnetzagentur prý navíc může Německo do roku 2030 zavřít polovinu uhelných zdrojů – pokud se prý tedy povede rozšíření elektrizační soustavy a postaví se plánované plynové elektrárny.

Expert na energetiku Michal Šnobr ale tvrdí, že se tyto vize naplnit nepodaří: „V okamžiku, kdy v roce 2022 odstaví Němci jaderné elektrárny, tak nebudou schopni uhlí a další emisní zdroje nahrazovat tak rychle, jak si mysleli. Zatím ze svých emisních cílů nic nenaplnili a nemyslím si, že je naplní ani do roku 2030, vyžádalo by si to obrovské náklady do přenosové soustavy v celém Německu. To neunesou ani bohatí spotřebitelé v Německu.“

Nová naděje pro uhelnou energetiku

Německé spotřebitele stál rychlý růst obnovitelných zdrojů nemalé peníze, zatím byl ale jejich rychlý rozvoj obětován hlavně odchodu od jaderné energetiky. Výroba energie z hnědého uhlí se za posledních skoro třicet let prakticky nezměnila a je údajně stále na úrovni 150 terawatthodin ročně. Podle Michala Šnobra politika, kterou Němci nastolili, dává novou naději uhelné energetice v regionu střední Evropy na dalších 25 let.

Chladicí věže Chvaletické elektrárny|foto: Martin Vonka

Toho se obává i Jan Rovenský z hnutí Greenpeace: „Po roce 2022, až Němci odstaví jádro, tak se Česká republika začne stávat takovou malou energetickou kolonií Německa. Pro Němce může být ekonomicky výhodnější dovážet špinavou elektřinu z českých uhelných elektráren než čistší z vlastních plynových.“

Podle Jana Rovenského je jediná cesta, jak tomu zabránit, přestat provozovat české uhelné elektrárny, které pracují na vývoz. Pokud by se dnes odstavily, Česko by přestalo elektřinu exportovat, ale energeticky soběstační bychom zůstali.

Bude Česko dál špinit svoje ovzduší kvůli prodeji elektřiny do Německa?

Čeští poslanci a poslankyně ale minulý týden neschválili návrh na omezení výjimek z nových evropských limitů znečištění ovzduší z velkých uhelných elektráren, které znečišťují např. prachem, oxidem siřičitým, oxidy dusíku či rtutí. „V Česku každoročně umírá předčasně 11 tisíc lidí na následky znečištění ovzduší a nezanedbatelná část připadá na uhelnou energetiku,“ vysvětluje Rovenský. „Češi vynikají v tom, jak evropskou legislativu co nejšikovněji obejít, a po roce 2021 hrozí totéž a může docházet k plošnému udělování výjimek z evropských limitů. Umožní to uhelné elektrárny provozovat dál a vyvážet dál elektřinu třeba do Německa,“ obává se Jan Rovenský.