Přírodovědec Vojtěch Kotecký: Australská fauna je jedinečná, kvůli požárům hrozí vymření mnoha druhů

16. leden 2020

Austrálie je v plamenech. Klimatická zpráva z roku 2007 varující před tím, že požáry budou na tomto kontinentu začínat dříve, končit později a celkově budou intenzivnější, se stává realitou. „Nepřibývá požárů jako takových, ale sušších, teplejších a větrnějších období, jež jsou příhodná pro jejich vznik,“ upřesňuje přírodovědec Vojtěch Kotecký z obecně prospěšné společnosti Glopolis, se kterým jsme probírali současnou situaci v Austrálii v souvislosti s klimatickými změnami.

V Austrálii dosud shořela plocha velikosti Bulharska, čísla uhořelých zvířat už překonala miliardu, přičemž velkou část z toho tvoří plazi, ale také miliony savců. „Australská fauna je neobyčejná a neopakovatelná, jen místních druhů savců tam existuje na 300 druhů. A ty žijí na posledních zbytcích původní divoké krajiny, která zůstala po kácení lesů. Je možné, že spousta druhů zcela vymře, nebo bude na pokraji vymření,“ upozorňuje Kotecký a dodává, že více než dvacet druhů živočichů už přišlo o většinu území, na kterém se vyskytovaly, a staly se tak prakticky ze dne na den ohroženými druhy.

„Vědci začali zkoumat, jestli se současná četnost období vhodných pro požáry vymyká z přirozené variability, a zjistili, že jako první z ní vystoupily lesy ve Skandinávii a Severní Americe. Teď se začíná mimo přirozenou variabilitu dostávat Sibiř a pralesy v Amazonii,“ vysvětluje Vojtěch Kotecký a dodává, že Austrálie se v četnosti zatím nevymyká v podstatě jen díky velmi vysoké přirozené variabilitě, která je způsobená jevem El Niño. 

Aktivisté z české pobočky mezinárodního hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) uspořádali 16. ledna 2020 na náměstí Republiky v Praze happening na znamení solidarity s Austrálií, kterou sužují rozsáhlé požáry

Současná australská vláda premiéra Scotta Morrisona je skeptičtější k opatřením, která by snižovala závislost země na fosilních palivech, a v souvislosti s požáry a diskusí o klimatické změně se ocitá pod velkým tlakem veřejnosti. Podle Koteckého by ale například v kontextu České republiky patřila k jedné z nejzelenějších stran. „Australské elektrárenství bylo tradičně hodně závislé na uhlí. Ještě před dvaceti lety země zhruba 80 procent své elektřiny vyráběla z uhelných elektráren, podobně jako například Polsko. Dnes jsou Australané v podílu uhlí na 60 procentech, což je pořád hodně v porovnání s většinou zemí světa, ale pokles je tam viditelný.“

Čtěte také

Například ve stavbě solárních elektráren jsou nicméně lídry úplně jiné země. „Evropa už v tomto ohledu zaostává, Čína v prosinci oznámila, že začne ve velkém zavírat uhelné elektrárny ve státních elektrárenských podnicích, a společně s Indií staví více solárních elektráren než celý zbytek světa. Velmi důležité začínají být i země jako Chile, Peru a Nikaragua, které jsou jedněmi z klíčových investorů do obnovitelných zdrojů.“

O kolik procent v současné době snižují emise skleníkových plynů Spojené státy americké? A proč podle Koteckého nebyla prosincová konference OSN o změnách klimatu až tak důležitá? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.