Proč chudoba ohrožuje skoro polovinu Čechů a stačí 30 tisíc na dobrý život?

Rozděleni svobodou - toppromo
Rozděleni svobodou - toppromo

K výročí sametové revoluce si Český rozhlas objednal průzkum o stavu společnosti 30 let od Listopadu. Výzkumný projekt Rozděleni svobodou doprovodila kalkulačka, ve které si každý mohl vypočítat, do jaké společenské třídy náleží. Patříte do perspektivní kosmopolitní třídy, ačkoli máte minimální mzdu? V čem se liší kosmopolitní a ohrožená třída? A proč jsou ženy chudší? O projektu debatovali jeho autoři Paulína Tabery a Martin Buchtík a sociální antropoložka Lucie Trlifajová.

„Na začátku celého projektu byla otázka Českého rozhlasu: ‚Společnost je rozdělena, co na to sociologové?‘“ říká Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu AV ČR. Téma rozdělené společnosti je v posledních letech hodně populární, často se mluví o společnosti rozdělené na dvě poloviny. Výzkum ale ukázal, že rozdělení na elity a „zbytek“ neplatí a je to velmi zjednodušující pohled. Autoři projektu rozdělili českou společnost do šesti tříd.

Skoro 40 % české populace přitom patří do ohrožené a strádající třídy a tito lidé se potýkají, nebo se mohou velmi snadno potýkat, s chudobou a na ni navazujícími problémy. Výzkum tak ukázal, že chudoba se netýká například jen nezaměstnaných nebo sociálně vyloučených, ale mnohem širších vrstev obyvatel. Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky na výzkumu oceňuje právě tematizaci chudoby a to, že ukazuje její různé podoby. „Ukazuje také, že chudoba je i v Praze a dalších centrech, a může tak naopak trochu destigmatizovat chudší regiony,“ domnívá se Trlifajová.

Paulína Tabery, Lucie Trlifajová a Martin Buchtík

Z výzkumu mimo jiné vyšlo, že chudobou jsou ohroženy více ženy než muži, a to z různých důvodů. Ženy mají v mnoha profesích stále nižší mzdy, častěji vykonávají méně placená zaměstnání a mají i nižší důchody. Jednou z nejohroženějších skupin jsou matky samoživitelky. Podle Trlifajové je to i důsledek toho, že český systém podpory rodin s dětmi je stále výrazně nastavený na rodinu s dvěma živiteli. „Máme nedostatek zařízení pro děti do tří let, nejrozšířenější dávka na děti, ten daňový bonus, je vázaný na příjem, takže když žena zůstane doma s dětmi, přijde o část státní podpory,“ vysvětluje antropoložka. „Velký problém je i extrémně nízká nezabavitelná částka na další vyživovanou osobu pro lidi v exekuci. Její navýšení by byl zcela konkrétní krok, který by mohl nejchudším ženám výrazně pomoci,“ říká Trlifajová. Paulína Tabery ale upozorňuje, že do nejchudších tříd nespadají jen samoživitelky a důchodci, ale že jsou v nich zastoupeny všechny věkové kategorie včetně dětí.  

V debatě došlo i na nastupující kosmopolitní třídu, která je na tom v mnoha ohledech velmi dobře. Patří do ní ale i lidé, kteří pracují třeba v kulturních odvětvích nebo neziskové sféře a mají jen velmi nízké a nestabilní příjmy. A to i přesto, že často mají velmi vysoké vzdělání. „To je dobře popsaný jev, kterému se říká inkonzistence statusu. Takových lidí jsou ale jedno až dvě procenta a ve většině případů se dobrovolně rozhodli obětovat ekonomický kapitál, aby mohli dělat práci, která je naplňuje,“ vysvětluje ředitel neziskového ústavu STEM Martin Buchtík. Neznamená to podle něj, že by se nemělo debatovat o tom, jestli by tato skupina neměla mít vyšší platy. „Tito lidé ale mají schopnosti a vysoký sociální i kulturní kapitál, což jim teoreticky umožňuje zaměstnání snadno změnit a špatně placenou sféru opustit,“ říká Buchtík. Lucie Trlifajová ovšem upozorňuje, že v Česku je problém s nízkými mzdami, takže i přes to, že tato skupina má dobré možnosti ke změně zaměstnání, může trpět neustálou nejistotou. Nemá totiž možnost ušetřit si aspoň základní finanční kapitál.  

Může vzdělávání pomoci vyrovnat sociální nerovnosti? Jaká je minimální důstojná mzda, kterou by člověk měl dostávat, aby mohl vést kvalitní život? Jak vnímají rozvrstvení společnosti ti nejchudší? Poslechněte si celou debatu.