Proč se vracet do „normálu“? Online komunikace stírá sociální rozdíly, říká psycholog Dalibor Špok

 „Spoustě z nás chybí experimentální postoj k nám samotným. Přece to není tak, že si sednu, nasadím sluchátka a už s tím nejde nic dělat. Můžu si zkusit sednout jinam nebo jinak, na pracovní hovor se obléknout jinak než na konverzaci s přáteli, a to může mít rozhodující vliv na pocit z online komunikace. Musím si to ale najít a dát tomu čas,” radí Špok. 

Kromě spousty negativních dopadů nám krize přinesla i překvapivá zjištění, která Špok hodnotí veskrze pozitivně. Řadu úkonů, kvůli kterým jsme byli zvyklí jezdit do práce, zvládáme online, proč si tedy držet drahou kancelář v centru města, žít v bytě s vysokým nájmem nebo denně dojíždět do zaměstnání, když stačí internetové připojení? „Navíc je online komunikace perfektním nástrojem pro vyrovnávání sociálních rozdílů nebo jakýchkoli znevýhodnění,”

Čtěte také

Rutiny šetří kapacitu. Vytvořte si řád, získáte energii na boj se stresem, radí psycholog

V eseji A New World Through My Window pro The New Yorker píše polská spisovatelka Olga Tokarczuk, že nezažívá krizi spojenou s izolací. Její introvertní já prý konečně dostalo prostor. Také na různých serverech v současnosti čteme, že současná situace může nahrávat třeba osobám trpícím úzkostí. Necítí se provinile z pocitu, že chtějí trávit čas doma či o samotě. „Úzkost také často souvisí s pocitem nedostatku kontroly, do takových situací se na rozdíl od pobytu ve společnosti či jízdy v tramvaji ve svém prostředí nedostáváme.” uzavírá Špok.