Prolomit vlny: Jak s námi mluví stát aneb hi-tech retro

Počítače šetří peníze, čas i nervovou soustavu. Sám stát je hojně používá snad ke všemu, kromě komunikace s občany. Těm raději napíše doporučený dopis na adresu trvalého bydliště, aby se projeli pár desítek kilometrů a při troše snahy získali další papírový dokument, který někde založí a zapomenou na něj.

Světlou výjimkou jsou vysoké školy. Například Masarykova univerzita zavedla před deseti lety informační systém, který umožňuje studentům zařídit většinu studijní agendy z pohodlí domova. Zároveň funguje jako sociální síť k řešení studijních problémů a debatám bez anonymních trollů. Něco takového by mělo fungovat i na státní úrovni. Systém, kde bych jako občan měl svůj účet a mohl vyřídit velkou většinu své agendy týkající se veřejných institucí.

Kdybych si třeba mohl zobrazit během pár sekund svůj výpis z rejstříku trestů a přiložit jej k žádosti o práci, byl bych nadšený skoro tolik jako úřednice, která by se musela zabývat jen zlomkem současných požadavků, a navíc ve standardní pracovní době. Dvěma klepnutími myši bych zjistil, jaká si obnovit očkování nebo kolik zaplatit za odvoz odpadků. Výpisy, zápisy a dopisy: vše pohromadě a na rozdíl od datových schránek v praktické, funkční a uživatelsky přívětivé formě. Volby či referenda by neznamenaly cestování přes půl republiky. Spočítat hlasy by zabralo několik vteřin.

Stát se teoreticky využitím informačních technologií zabývá v projektu eGovernment, ale praktické výstupy nejsou vůbec přesvědčivé. Chybí centrální vize a jednotnost. Pokud se už elektronizuje státní správa, vznikají spíše nezávislé systémy, které působí jako takoví malí autisté bez jakékoli snahy komunikovat s okolím. Budeme-li pokračovat momentálně nastaveným směrem, dostaneme se přinejlepším do situace, kdy bude mít každá oblast státní správy vlastní informační systém, který bude umět pouze něco, a občan se v nich bude muset orientovat.

Fronta |foto: Stock Exchange

Pokrok oproti současnosti by to jistě byl, ale potenciál moderní techniky je mnohem větší. Možná by stálo za zvážení odejmout podobné projekty Ministerstvu vnitra a obnovit Ministerstvo informatiky. Pokud totiž tyto projekty nevykazují řadu let pokrok na praktické ani koncepční rovině, může ministr vnitra mávnout rukou a říct, že jej zajímají důležitější věci. Pro ministra informatiky by absence pokroku eGovernmentu byla jistě mnohem palčivějším problémem, nad kterým se jen tak mávnout rukou nedá.

Čtěte také