Prolomit vlny: Jón Gnarr s Moskvou nemluví

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02933128.jpeg
0:00
/
0:00

Ruští poslanci letos rozhodně nezahálí. Schválili zákon o nevládních organizacích, normu o náboženském cítění, homosexuálům zakázali adopce a protože homosexualismus je v Rusku populární téma – neheterosexuální projevy postavili mimo zákon. Jaký je postoj zahraničních politiků k „teplé otázce“ v Rusku?

Zákon zakazující propagaci neheteroseuxálních vztahů a materiálů, které by tyto vztahy obhajovaly, prošel ruskou Dumou suverénně koncem června bez jediného hlasu proti. Za porušení normy hrozí pokuty až do výše milionu rublů, cizince by mělo kromě peněžité hrozby „umravnit“ vězení či vyhoštění. A minulou neděli poprvé spadla klec, čtyři Nizozemci si teď kvůli filmování života gay komunity v Murminsku pobudou až dva týdny ve vězení. Jsou obviněni z propagace homosexuality mezi mladistvými.

Za porušování lidských práv kritizují putinovský moloch nevládní a neziskové organizace včele s Amnesty International, američtí sportovci se dokonce šikují k bojkotu Olympiády v Soči. Proti kontroverzní normě protestují i populární umělci jako Tilda Swinton, kterou za pózování s gay vlajkou na Rudém náměstí naštěstí trest minul. Zato zahraniční politické garnitury z většiny mlčí. Je za tím jen opatrné diplomatické našlapování, nebo jasný oportunismus? Bez ohledu na ekonomické zájmy a rétoriku zahraničních politik řekla svoje „nein“ kancléřka Angela Merkel, pod otevřený dopis prezidentu Putinovi se podepsalo spolu s LGBT organizacemi také několik irských poslanců, kritikou nešetřilo ani americké ministerstvo zahraničních věcí.

Zatím nejdál ale došel exot evropské (nejen komunální) politiky, někdejší komik a současný starosta islandského Reykjavíku, Jón Gnarr. Potom co loni orodoval u moskevského protějšku za povolení Pridu a – hádejte co? – neuspěl, se rozhodl rozvázat partnerství Reykjavíku s Moskvou. Razantní krok ještě musí posvětit ministr zahraničí, který neskrýval údiv nad Gnarrovým záměrem. O výsledku nakonec stejně rozhodně městská rada.

02933123.jpeg

Jistě, Gnarrova pozice je odlišná od řady politiků zemí kontinentální Evropy. Řeč je ale o politikovi, který vlastně původně o politickou kariéru nestál. Voliče si s The Best Party v zádech získal uvolněností, humorem a tím, že jim nic nesliboval. Tedy pardon, až na ledního medvěda v zoo, Disneyland a ručníky zdarma v městském bazénu. Gnarr samozřejmě není spásou Reykjavíku. Žije ale v zemi, která má komunitní charakter, kde lidé připomínkují vznikající znění ústavy na twitteru a facebooku, a kde podíl žen v politice stabilně dosahuje 50%.

Gnarrova STOPka partnerství Reykjavíku s Moskvou je v aktuální politické atmosféře troufalým a správným gestem. Někdejší pankáč a taxikář tím dává ze svého komunálního písečku váhavým a kalkulujícím kolegům z vyšších pater politiky pořádnou lekci.