Prolomit vlny: Kolotočáři na Praze 5

Gentrifikovaná čtvrť Smíchov s novým obchodním a administrativním centrem je jen zdánlivě místem, kde najdete všechno. Své o tom budou vědět lidé, kteří mají malé děti a chtěli by zde zajít do podniku, který je k dětem vstřícný. Není zde ani příjemný veřejný prostor, kde byste se s rodinou rádi zdržovali, a markantní je tento nedostatek právě v porovnání s náplavkou na druhém břehu, odkud jste přijeli. Lidé, kteří neutrácí, lidé sociálně slabí jsou z veřejných prostranství na Smíchově systematicky vypuzováni. Originálních hudebních klubů s kulturou pro mladé je v téhle lokalitě hodně málo.

Nenajdete zde ani malé progresivní a kvalitní galerie současného umění, jak je známe z jiných čtvrtí. Galerie SVIT odešla, Galerie Polansky a Galerie Jelení se radši odstěhovaly na Prahu 7, která se díky přístupu tamější osvícené radnice stala pražským art distriktem. Kulturní centrum MeetFactory je podporováno jen proto, že jeho faktický ředitel David Černý vytvořil pro vládnoucí TOP 09 propagační kampaň. Ovšem ani tyto vazby nebudou stačit, až se rozšíří plánovaný developerský projekt i za Smíchovské nádraží a kulturní centrum mu bude muset ustoupit.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Obecně se kvalitní industriální architektura Smíchova postupně nahrazuje za impotentní rezidentní a administrativní stavebnictví. Na Smíchově prostě není mnoho příjemných míst pro život, kulturu a zábavu, za kterou nemusíme platit nepřiměřené sumy, a pocit uvolněné a kultivované atmosféry ze západních metropolí nebo jiných městských částí tady prostě nemáme.

Zato tu najdeme činžovní domy z konce 19. století a začátku 20. století po celé fasádě zakryté reklamními bannery, protože na regulaci vizuálního smogu nemá radnice dodnes vyhlášku. Najdeme zde velké množství heren a nonstopů s výherními automaty, také proto, že radnice nemá vůli „omezovat soukromé podnikání“. Radnice Prahy 5 nevypsala už čtvrt století veřejnou soutěž s odbornou komisí na výtvarné dílo do veřejného prostoru, zato ráda utrácí za „umělecká díla“, která naopak kvalitu místa oslabují, jako je tomu v případě osazení špatně namodelované sochy ukrajinského básníka Ševčenka ve stylu sorely. S tím, že neexistují řádné regulace a podpora současného umění, tu bylo odstraněno přes 80 veřejných soch, zpravidla proto, aby ustoupily nějakému komerčnímu využití. Díky péči vládnoucí garnitury Prahy 5, která se formovala v polovině 90. let, vypadá Smíchov jako skanzen divokého kapitalismu.

Jediným konceptuálním uměleckým dílem tak zůstává realizace a osazení sto šedesáti minimalistických betonových truhlíků za 21 milionů korun. Oficiálním cílem byla snaha snížit znečištění v ovzduší. Na otázku, proč ale stromy, které potřebují vodní vzlínavost a nezamrzající půdu, raději nezasadili do země, nebyl nikdo schopen odpovědět. Betonové květináče, které paradoxně znevýhodnily ekologický pěší transport a navýšily vizuální smog, prospěly maximálně konkrétní betonárce a firmě, která má na starost jejich údržbu.

Současné vedení městské části přichází s dalším, ještě odvážnějším nástrojem zlepšení veřejného prostoru Smíchova. Navrhuje postavit místo dětského hřiště, kterých se městu nedostává, megalomanskou blikající atrakci – ruské kolo, které bude svou velikostí konkurovat výtoňskému železničnímu mostu a naruší panorama celé Prahy. Smích nad bizarními nápady se ale mění v kašlání, když se dozvíte, že radní Prahy 5 skutečně už návrh bleskově odsouhlasili a projekt za zhruba 200 milionů korun má připravit firma, která účelově vznikla před necelými čtyřmi měsíci a jejíž základní kapitál činí 12 tisíc korun. Firma by měla platit za pronájem plochy Hořejšího nábřeží a provozování atrakce s plánovanou milionovou roční návštěvností pouze 56 500 měsíčně. Nemusím být zrovna ekonom, abych si dokázal spočítat, komu bude tento projekt prospěšný. Obyvatelům Prahy určitě ne.

Obří květináče na Praze 5|foto: Evelyna Kulíšková

MgA. Pavel Karous, Ph.D.
autor se věnuje veřejnému prostoru a je 25 let obyvatel Prahy 5