Prolomit vlny: Limity zdravého rozumu
Českem prochází skvělá zpráva. Severočeská obec Horní Jiřetín by se mohla připojit k Mostu, Libkovicím, Lipětínu, Kopistům, Souši, Dřínovu, Albrechticím, Komořanům, Bylanům a dalším desítkám obcí, které zmizely z povrchu zemského v důsledku kutání uhlí. Obyvatelé severních Čech se tak těší z příslibu, že atrakce v podobě obřích rypadel budou moci obdivovat ještě několik let navíc. Dost ale ironie.
Těžit uhlí za limity nutné není, může zůstat jednou provždy v zemi. Energetický sektor prochází nebývale rozsáhlou transformací: americký břidlicový plyn, německá energetická transformace, levná ropa, teplé zimy, rostoucí konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů, stále nové a nové technologické vynálezy, obrovský potenciál energetických úspor, to vše proměnilo energetiku k nepoznání. Pouze zkostnatělí politici a energetici ze staré školy toto nevidí.
Bourání Libkovic
Posted by Rudolf Vališ on 16. červenec 2015
Uhlí naráží na limity svých možností. Pochroumanou pověst a stále mizernější ekonomiku uhlí nevylepší ani série propagandistických článků na serveru g.cz, která uhlí velebí jako zázračný zdroj. O tom, zda honoráře pro šmoky – autory a autorky těchto článků – platily uhelné firmy, lze jenom úspěšně spekulovat. Na rozdíl od skutečnosti, kterou se ani v jednom z článků nedočteme: že panuje vědecká shoda na tom, že spalování uhlí je hlavní příčinou pokračující klimatické změny, která se hrozí utrhnout z řetězu. Zejména pokud budeme v budoucnu nejen v ČR, ale všude po světě prolamovat limity.

565 gigatun CO2 je číslo, které bychom měli všichni znát. Tedy 565 miliard tun oxidu uhličitého. Tolik ještě můžeme vypustit do atmosféry, pokud nechceme dopustit větší průměrné oteplení než 2 °C, které je považováno za relativně bezpečné. Při současném tempu spalování fosilních paliv nám zbývá pouhých 20 let. Spálení hnědého uhlí, které se nachází za limity těžby, by znamenalo emise 1,35 miliardy tun CO2. Tedy více než desetinásobek ročních emisí skleníkových plynů v ČR, která je už dnes jedním z největších producentů skleníkových plynů na hlavu v rámci Evropské unie. Podle výpočtů Centra pro otázky životního prostředí UK v Praze by škody způsobené těmito dodatečnými emisemi dosáhly neuvěřitelných 888 miliard korun. I přesto ale někteří chtějí prolamovat limity.
Krajina severních Čech je nemocná jako plíce kuřáka v terminálním stadiu rakoviny. Namísto potřebné léčby ale někteří vládní představitelé slibují další přísun zplodin a další jizvy na krajině. Jizvy se ale nevyléčí dalšími jizvami a díry se nezahrabou kopáním dalších děr. A respiračních chorob se nezbavíme léčbou uhelnými elektrárnami.

Obyvatelé severočeských obcí přímo či nepřímo ohrožených pokračující těžbou uhlí potřebují vizi. Jasnou představu toho, jak se jednou provždy vyhrabat z uhelné chandry, která region desetiletí sužuje. V aktivistických kruzích platí heslo „Be the change you want to see“, které bychom volně mohli přeložit jako „Buďte příkladem“. Myslí-li svá slova vážně Vladimír Buřt, starosta Horního Jiřetína, který je ohrožen těžbou, měl by ukázat, že Horní Jiřetín se bez uhlí obejde. Myslí-li krajští politici na budoucnost kraje, měli by to doložit jasnou vizí regionu po těžbě. A totéž by měla učinit vláda, zvláště pak snaží-li si pěstovat image vlády zodpovědné.
Autor působí v analytickém centru Glopolis, dříve pracoval pro ČRo.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka