Prolomit vlny: Zákaz Twitteru se Erdoğanovi vyplatil

15. duben 2014

Od roku 2011, kdy propukly protesty po takřka celém arabském světě, se jednou z běžných bitevních front stal internet. V druhé polovině se kontroverzní internetová cenzura stala velkým tématem i v Turecku. Nejde však říct, že by blokace Twitteru a YouTube vadily všem Turkům.

Při sílících protestech v Egyptě na počátku tzv. arabského jara sáhla vláda prezidenta Husního Mubaraka nejprve k blokacím sociálních sítí Twitter a Facebook, které pomáhaly nespokojeným občanům organizovat demonstrace. Zákaz byl masově obcházen například s pomocí aplikací v chytrých telefonech, na které blokace nedosáhla. Egyptská vláda se proto o několik dní poté pokusila prakticky odpojit celou zemi od internetu, a navíc znemožnila posílání SMS zpráv. I tento radikální krok se mnohým dařilo obejít. Za pomoci zahraničních skupin dobrovolníků, jako je například volné uskupení hacktivistů operujících pod názvem Telecomix, se mnozí Egypťané připojovali k internetu díky zastaralým, ale pro tento účel vhodným dial-up modemům.

03102557.jpeg

Podobný vývoj následoval i v Sýrii. V polovině roku 2011 se režim pod vedením Bašára al-Asada pokusil odstřihnout zemi od internetového připojení. V tento moment šlo již o poměrně očekávatelný trik a z velké části bylo připojení obnoveno následující den. Nešlo o poslední krátkodobé omezení internetového spojení v Sýrii, nicméně od té doby, co syrské nepokoje přerostly v občanskou válku, proměnila se i podoba virtuálních šarvátek. Nejvýraznější syrskou webovou entitou je od počátku konfliktu takzvaná Syrská elektronická armáda. Tato enigmatická proasadovská skupina hackerů má na svědomí mimo jiné útoky na internetové stránky New York Times a Washington Post. Před necelým rokem se jim také podařilo nabourat do twitterového účtu agentury AP a vypustit falešnou zprávu o výbuchu v Bílém domě, při němž měl být podle nepravdivého tweetu zraněn sám Barack Obama.

Nejčerstvějším příkladem internetové cenzury na Blízkém východě jsou letošní turecké zákazy Twitteru a následně YouTube v druhé polovině března. Vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana zákazy hájila tvrzením, že se na těchto sítích šíří poplašné zprávy, které mohou narušit státní bezpečnost. Konkrétně se jednalo o nahrávky, na kterých jsou údajně zaznamenáni mnozí členové vlády a které mají dokládat jejich zkorumpovanost. Jedna z nahrávek, jejichž pravost Erdoğan vehementně popírá, dokonce prý zachycuje šéfa tureckých tajných služeb Hakana Fidana a ministra zahraničních věcí Ahmeta Davutoğlu, jak domlouvají vojenskou provokaci na území Sýrie. Většina západních médií interpretovala zákaz Twitteru a YouTube jako snahu zkrotit veřejné mínění před nadcházejícími komunálními volbami.

03102558.jpeg

Mediální teoretik Douglas Rushkoff ve své knize Present Shock mluví o děsu, který se zmocňuje jak firem, tak vlád, když se snaží vypořádat s proudem negativních názorů na sociálních sítích. Přirovnává ho k situaci, kdy stojíte na pódiu, a mikrofon vám v ruce začne způsobovat zpětnou vazbu. Vy nevíte, kam se máte pohnout, aby skřípot donekonečna zesilovaného signálu přestal. Lakonicky dodává, že v internetovém prostoru je jediný spolehlivý způsob, jak se tohoto problému vyvarovat: být zcela upřímný a v první řadě neudělat nic špatně.

Čtěte také

Hned poté, co Erdoğan nechal zablokovat Twitter, tato společnost rozeslala svým tureckým uživatelům SMS zprávy s návodem, jak se k síti přesto připojit. Zároveň se na zdech tureckých měst začaly objevovat nasprejované nápisy a letáky s veřejnou DNS adresou Googlu, která uživatelům umožňovala obejít vládní zákaz. Vláda následně nechala zablokovat i toto řešení. Nastalý rozruch však paradoxně způsobil, že provoz na tureckém Twitteru stoupl o 30 % oproti normálu. Nicméně ani tato kontroverze nenarušila plynulý běh voleb a Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje je s přehledem vyhrála. A to i v nejliberálnějším Istanbulu, kde se loni konaly nejostřejší protesty proti současné administrativě. Erdoğanovy obhajoby autoritářských opatření mohou znít středoevropskému uchu neohrabaně a disproporčně. Konzervativní voličská základna Strany spravedlnosti a rozvoje by s nimi však nemohla souhlasit více. Mikrofon v Erdoğanových rukou tak zdá se skřípe jen pro některé.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.