Protipotratové konzervativní tažení sílí v USA i Evropě. Hrozí návrat temna i v Česku?

02588402.jpeg
02588402.jpeg

Osm amerických států v posledních měsících zásadně omezilo přístup žen k legálním potratům. Nejpřísnější zákon zavedla Alabama, kde interrupci úplně zakázali pod hrozbou vysokých trestů. Odpůrci zákona se obrátili na Nejvyšší soud a doufají v jeho zneplatnění. Asi není třeba vysvětlovat, proč je právo na potrat jedním ze základních lidských práv a proč je jakýkoliv zákaz potratů nebezpečný a špatný. Můžeme ale tyto snahy ignorovat jako zámořský výstřelek, který se nás netýká?

V ateistickém Česku máme pocit, že nic podobného jako zákaz potratů by se u nás stát nemohlo. Jsme země bezvěrců, křesťanské morálky se obávat nemusíme. Přesto se u nás ultrakonzervativním hlasům daří. Nedávná dohoda o potírání genderově podmíněného násilí neboli tzv. Istanbulská úmluva narážela na odpor a dezinformace šířené z některých kostelů a klerofašistických evropských kruhů. Konzervativní lobby lživými informacemi zmanipulovala i velkou část české veřejnosti a v důsledku pak i politiky neochotné činit a vysvětlovat kroky, které na první dobrou nepřináší politický profit.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Na kořeny problému loni ukázalo Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční právo v obsáhlé studii odkrývající aktivity hnutí Agenda for Europe. Jeho cílem je nastolení „přirozeného pořádku“ v Evropě. Při čtení analýzy máte pocit, že se prokousáváte příliš dlouhým konspiračním článkem na Aeronetu. Studie dokumentuje rozsáhlé spiknutí, které se rozhodlo zosnovat návrat ke konzervativním křesťanským hodnotám překonaným liberální demokracií. Nelíbí se jim antikoncepce, práva LGBTQ+ osob, ženská emancipace. Vymysleli komunikační strategii, mají značné zdroje od miliardářů, některých zkorumpovaných politiků a katolických politických aktivistů. Částečně mají být napojeni na Vatikán i popírače klimatických změn. V USA se zase dobře zorganizované křesťanské skupiny ve spolupráci s některými republikány snaží prosadit sadu zákonů, které by postupně podrývaly oddělení církve od státu. Jen v posledních dvou letech se takových zákonů pokusili prohlasovat minimálně 75.

Z protestu proti potratům v USA

V Česku je názorným příkladem snah o zvrácení pokroku Hnutí pro život. Dříve to byla partička neoblíbených odpůrců interrupce, kteří demonstrovali s obrázky potracených zkrvavených plodů a mluvili o hříchu. Dnes je to vlivné hnutí s plakáty s veselými dětmi nabízející pomoc ženám, které si nevědí rady s neplánovaným těhotenstvím. Z úst jejich představitelů neuslyšíte nic, co by mohlo naznačit, že chtějí potraty zakazovat. Sama jsem před dvěma lety podlehla jejich sofistikovanému PR a odmítla jít na happening proti Pochodu pro život. Přišlo mi, že nedělají nic, s čím bych mohla nesouhlasit. Když se na ně ale podíváme hlouběji, zjistíme, že jejich prezident Radim Ucháč před čtyřmi lety zaslal otevřený dopis premiérovi, v němž žádal o „vytvoření legislativních podmínek pro ochranu života každého člověka od okamžiku početí“, tedy de facto zákaz potratů. Když jsem se jejich mluvčí Zdeňky Rybové během debaty ve studiu Radia Wave ptala, jestli chtějí potraty zakázat, odpověděla, že to teď není na stole. Na to, kdy to na stole bude, neodpověděla. Měli bychom být ale na pozoru a všímat si toho, že Hnutí pro život promyšleně změnilo svou strategii a upustilo od náboženské argumentace a používání křesťanské symboliky, aby získalo příznivce a připravilo si pro zákaz interrupcí půdu.

Ve Sněmovně na začátku listopadu 2018 téměř bez povšimnutí proběhl seminář „Jak se proměňuje rodinná politika členských států Evropské unie s ohledem na roli otců v kontextu ČR“, kde se navrhovalo, že do toho, jestli půjde žena na potrat, by měli mít možnost mluvit i muži. Přeci jen, je to i jejich plod – dítě. Zní to docela férově. Problém je ale v tom, že tito muži nebudou dítě nosit devět měsíců pod srdcem. Žena nemůže být z donucení živým inkubátorem, i když by otec dítě chtěl pak sám vychovávat.

Přes čáru: Zpřísnění zákonů o potratech by zhoršilo situaci žen. Stejně jako jejich liberalizace

Národní pochod pro život a rodinu

„Dítě je naděje“, „Dítě je budoucnost“ nebo „Mít bráchu je cool“. Takové nápisy se v sobotu objevovaly v centru Prahy při Národním pochodu pro život a rodinu. Tisíce lidí protestovaly proti umělým potratům a žádaly podporu manželství a rodin s dětmi. Proč téma umělého přerušení těhotenství dál rozděluje společnost?

I jinde se dá pozorovat, že se ultrakonzervativcům daří. Jedním z prvních cílů útoku proti liberální demokracii jsou právě ženská práva. V Maďarsku to začalo škrty ve financování ženskoprávních neziskových organizací a podporou uskupení prosazujících hodnoty takzvané tradiční rodiny, v loňském roce to byly útoky proti akademickému oboru gender studies. A v Polsku se už vážně jednalo právě o samotném zákazu potratů. 

Ke škrtům ve financování ženskoprávních neziskovek začíná docházet i u nás. V loňském roce se povedlo v Parlamentu prohlasovat snížení jedné z mála vládních dotací na podporu ženských práv ze sedmi milionů korun na pouhé dva miliony. To je na zhruba pět milionů českých žen opravdu málo. Češi mají navíc k ochraně ženských práv velmi vlažný vztah a málokdo se s takovým hnutím chce ztotožňovat. Jedním z důvodů je i to, že Češky se o svá práva zatím nemusely moc prát. Teď by ale měly o podobných věcech začít uvažovat a brát je vážně. Jinak totiž mohou být brzy velmi nepříjemně překvapené, stejně jako ženy v Alabamě. Vývoj v okolních zemích to bohužel spíš naznačuje.

Co má společného globální tažení proti ženským právům a nakolik hrozí zákazy potratů i v Česku? Poslechněte si komentář Johanny Nejedlové.