Quest: Strach, vzrušení i nevolnost. PlayStation VR je továrna na zážitky

Nabídka her pro PlayStation VR už čítá desítky titulů a neustále roste. Ačkoliv je výběr poměrně pestrý, téměř všechny hry jsou spíš jednorázové zážitky, které napoprvé ohromí, ale vracet se k nim nebudete. Nakonec je větší zábava přizvat si domů partu kamarádů, nechat je zažít střet se zákeřným žralokem a bavit se jejich reakcemi. Na PlayStationu VR je co předvádět, ale máloco skutečně hrát. Jakkoliv je hlavičkovaná ve hře Headmaster unikátní a zábavná, déle než pár desítek minut u ní nejspíš nevydržíte. Jakkoliv je automobilová přestřelka v London: The Heist intenzivní, za týden na ni zapomenete.

Vydavatelé se logicky snaží přicházet s VR hrami založenými na oblíbených značkách. Zřejmě nejtvrdší náraz má za sebou závodní titul Driveclub VR, který je kvůli rozmazané grafice téměř nehratelný. Imerze je silná, ale když pořádně nevidíte do zatáčky, budete se spíš trápit než bavit. Lépe si v tomto směru vede třeba vesmírná střílečka EVE: Valkyrie, ale přidaná hodnota VR není dost velká. To bohužel platí pro většinu her, které těží výhradně z osvědčených principů.

Kdybyste rádi opravdu intenzivní zážitek, dejte šanci VR hororu. Pokud ovšem máte zdravé srdce. Už kolejnicová střílečka Until Dawn: Rush of Blood měla své strašidelné momenty, na konec atrakce jsme bohužel dojeli dřív, než jsme se stačili rozehřát. Později nám pocuchalo nervy technologické demo Kitchen, ten pravý děs však přišel až s hratelnou demoverzí Resident Evil 7. Tísnivá atmosféra zdánlivě opuštěného domu může pro někoho být až nesnesitelná. Žádné laciné lekačky, jenom špína, hnus, záhady a znepokojivé zvuky. Plnou verzi hry v Questu zrecenzujeme začátkem příštího roku.

PlayStation VR je nakonec lepší zařízení, než jsme čekali. Z hlediska zpracování nijak výrazně nezaostává za třikrát dražšími helmami, ačkoliv v nepříznivých podmínkách se například mohou zamlžovat čočky, jindy zase lehce prosvítá těsnění mezi hlavou a helmou. A pochopitelně se vám u hraní s VR může dělat pěkně špatně. Nevolnost, závrať, bolest očí, to všechno k VR bohužel patří. Především tedy ke hrám, kde se pohybujete za pomoci páček klasického ovladače. Je to o zvyku, jen se k tréninku vlastních orgánů budete muset přemlouvat.

Nesmíme zapomenout, že jsme teprve na začátku cesty za dokonalým zážitkem z virtuální reality. Všechna současná řešení mají své větší i menší mouchy a bude trvat roky, než se jich zbaví. Těmi nejpalčivějšími problémy jsou nyní hustá kabeláž a nízké rozlišení. Ale už se snad blížíme do bodu, kdy nerozeznáme rozdíl mezi fiktivním a skutečným světem.

V novém Questu recenzujeme také další podzimní hit, Dishonored 2.