Radkin Honzák v Diagnóze F: Radost nás harmonizuje, smutek je časem k zastavení

18. květen 2018

Lidský organismus je citlivý systém, v němž všechno souvisí se vším. Souvislost mezi nemocemi těla a stavem duše je už dávno známá a v Diagnóze F jsme o ní už mnohokrát mluvili. Málokdy si však uvědomíme, že naše nemoci mohou úzce souviset i s tím, jak jsme prožili první měsíce života.

V prvním roce života se učíme nejdůležitější věci. Prostřednictvím vztahu s matkou se učíme pocitu bezpečí a jistoty. Pomáhá nám v tom tzv. připoutávací vazba (attachement). Když je matka z jakéhokoliv důvodu nedostupná, dítě nechtěla nebo má deprese, nemůže na dítě pozitivně reagovat, a v něm se tak nevytváří pocit jistoty, který potřebuje zažít. To se pak odráží na jeho další cestě životem. „Ti lidé jsou často ve vztahu velmi nedůvěřiví a neustále pokoušejí své protějšky, jestli je mají opravdu rádi a jestli to vydrží, tak dlouho, až je přestanou mít rádi a nevydrží to,“ říká psychiatr Radkin Honzák. „Čím častěji člověk takto ve vztazích naráží, tím častěji se dostává do stresu a stres jako negativní činitel působí na organismus a dělá ho náchylnější k nejrůznějším chorobám,“ vysvětluje dále Honzák.

Čas vrátit nelze, ale člověk může v průběhu života zažít pocity bezpečí a důvěry jinde, například v terapeutickém vztahu. „Terapeutický vztah je specifický, je jiný než všechny ostatní vztahy. Terapeut nekritizuje, přistupuje chápavě k tomu životnímu příběhu a člověk může zažívat pocity bezpečí a důvěry. Pak se může vrátit k některým okolnostem, které ho v dětství nebo jinde na jeho cestě zraňovaly, s větší jistotou, že teď už to zvládne lépe,“ říká Honzák. „Bolestivé momenty v našem životě jsou obklopeny dětským strachem, který je masivní, a i když tomu člověku je čtyřicet, tak má stejný strach, jako měl tenkrát v tom dětství,“ dodává psychiatr.

Psychiatr Honzák: Karkulka je sexuální pohádka, princezna Lada utekla před incestem

Červená karkulka a vlk na holandském tisku z roku 1920

Pohádky nás provázejí prakticky celý život. Jako malí je slýcháme vyprávěné či čtené, díváme se na ně v televizi, chodíme na ně do divadla či do kina. Později jsme sami vypravěči příběhů. Dnešní pohádky se však od těch klasických v mnohém liší – jejich původně archetypální obsah je značně upraven, aby pohádky příliš nepohoršovaly. Možná tím ale přicházíme o důležitá sdělení. O pohádkách a jejich využití v psychoterapii jsem si povídala s psychiatrem Radkinem Honzákem.

Vedle strachu se lidé potýkají s řadou dalších emocí, častěji však negativních. „Lidi dost často vůbec nevědí, že by měli mít radost. V práci jsou vážní, doma jsou vážní, z nemoci jsou vážní, z obtíží jsou smutní, truchliví, úzkostní, jen ne radostní. Radost je přitom jediná emoce, která všechno harmonizuje,“ říká Radkin Honzák. Negativní emoce však nezavrhuje. „Emoce jsou potřeba. Smutek není deprese, smutek je čas k zastavení, ale nesmí trvat pořád. Stejně tak úzkost – strach je fenomén, který nám zachraňuje život, kdybychom neměli strach, tak nás rozšlápnou, ale je dobře, když je strach odpovídající tomu nebezpečí, které nám hrozí.“

Jak se ještě může v životě projevit, že jsme nezažili bezpečnou připoutávací vazbu? Jaký vliv mají na naše nemoci roční období? A podle jakého času funguje ledvina z Kanady transplantovaná u nás? Poslechněte si Diagnózu F s Radkinem Honzákem.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.