Realita studentských stáží: Naučte se trpět, budete si pak vážit práce
„Když jsem přišla první den do práce, jako první mi řekli, ať uvařím kafe. Já piju jenom čaj, takže si umíš představit, jak hnusný to kafe, co jsem uvařila, bylo. Když zjistili, jak hnusné kafe vařím, přeřadili mě na vynášení odpadků, takže jsem se nakonec nenaučila ani to. V té době jsem měla pět let praxe v oboru,“ popisuje frustrující zkušenost se studentskou praxí Zuzana Vaněčková, členka představenstva Evropského fóra mládeže.
„Na poradách se řešily problémy, se kterými jsem měla zkušenosti, které bych mohla uplatnit. Jenže jsem pro ně byla stážistka, levná pracovní síla a tak ten můj potenciál vůbec ani nezkusili využít,“ pokračuje ve vyprávění své nepříjemné zkušenosti. Smyslem studentských stáží by přitom mělo být vzdělávání a náhled do praxe v oboru.
Všeobecně se dá říct, že jsou problémy s nekvalitními a často neplacenými stážemi typické pro určité obory. „V Čechách jsou na tom asi nejhůř psychologové, právníci a studenti mezinárodních vztahů. Moje nejlepší kamarádka studuje psychologii. Když sháněla povinnou stáž, nejen že většina nabídek byla neplacená, zaměstnavatelé po ní naopak chtěli, aby za stáž zaplatila. V jedné neziskové organizaci to bylo 800 – 2000 korun za hodinu. Byla to organizace, která pracuje s prostitutkami, takže jsem se jí snažila přesvědčit, ať jim napíše, že by tedy bylo jednodušší se prostitutkou stát, aby si na stáž napřed mohla vydělat, případně se rovnou stát jejich klientkou,“ směje se Zuzana.
V oblasti práva a mezinárodních vztahů nabízí neplacené stáže mnoho evropských institucí, například Evropský parlament nebo OSN. Legendární je příběh studenta, který musel na stáži pro UN v Ženevě bydlet ve stanu. Další historky vypráví o studentech, kteří přespávali ve spacáku ve sklepě rozličných evropských institucí.
Naučte se trpět
„Studenti se musí naučit trpět, aby si cenili práce,“ tvrdil například jeden ze zaměstnavatelů při vyjednávání o důstojnějších podmínkách pro stážisty. „Každý kdo nastupuje na nové místo, prochází adaptačním procesem, při kterém vznikají náklady na vzdělávání. Je to stejné jako kdybychom řekli, že nebudeme zaměstnance platit ve zkušební době, protože ještě nic neumí,“ vyvrací tento argument Zuzana Vaněčková.
Jiní zaměstnavatelé zase argumentují tím, že neplacené stáže jsou studentovou investicí do budoucna. Pokud se ale student živí sám, pracovat zadarmo a přitom stíhat školu si nemůže dovolit. Ti, kteří se to snaží skloubit, pak končí v režimu, kdy jsou dopoledne ve škole, odpoledne na stáži a v noci pak pracují, aby se uživili. Že má takový životní styl devastující vliv na fyzické i psychické zdraví a nakonec často vede k opuštění oboru, asi není potřeba vysvětlovat.
„V Čechách dochází k paradoxní situaci, kdy si zaměstnavatelé stěžují, že nemají dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Přitom ale nejsou ochotní příležitost k rozvoji nabídnout. Je to nelogické i vzhledem k současné situaci na pracovním trhu. Pokud se zaměstnavatelé ke stážistům chovají špatně, nemohou se divit, že tam stážisté s takovou zkušeností nechtějí zůstat,“ dodává Zuzana Vaněčková. Dalším nešvarem českého pracovního trhu je, že i firmy, které své stážisty v zahraničí finančně podporují, u nás hřeší na tradici neplacených stáží a české stážisty neplatí.
Evropské fórum mládeže (European Youth Forum) nedávno podalo kolektivní stížnost k radě Evropy na stát Belgie za porušování Evropské sociální charty. Belgie má totiž nejvyšší podíl neplacených stáží z celé EU. Mnoho firem a dalších institucí zde zneužívá dobrovolnickou smlouvu, pro to, aby nemuseli své zaměstnance platit. Zhruba 60% těchto neplacených stáží zároveň jsou zároveň nekvalitní. Chybí jim jakýkoliv vzdělávací obsah. „Když člověk pracuje jenom s kopírkou nebo vynáší odpadky, tak se toho opravdu moc nenaučí.“
„Je to něco, jako kdybychom dali Belgii k soudu,“ vysvětluje Zuzana. „Pokud se nám povede uspět se stížností v Belgii, mělo by dojít ke změně legislativy na evropské úrovni a to i u nás.“ Česká republika se totiž k dodržování charty zavázala také.
Jak vypadá kvalitní a férová stáž podle EYF? Mezi základní pilíře patří, že stáž by měla být placená nebo by stážistovi měly být proplacené veškeré náklady. Kvalitní stáž musí mít vzdělávací obsah a se stážistou musí být uzavřena smlouva. „Připravili jsme také návod pro zaměstnavatele, jak poskytovat kvalitní stáže. Ten je ještě o něco detailnější. Zahrnuje například to, že stážistu by měl mít na starost mentor nebo že by měla být uzavřena smlouva o vzdělávacích cílech stáže. V tuto chvíli chartu podepsalo asi 70 zaměstnavatelů v Evropě.
„Nedávno se jeden rakouský stážista odvolal k evropskému ombudsmanovi, kvůli neplacené stáži v jedné evropské instituci. Vyhrál ten spor a instituce musela svůj přístup ke stážím změnit. Určitě existují cesty, jak se bránit,“ dodává studentům odvahy Zuzana Vaněčková.
Zajímá vás téma stáží do hloubky? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
