Rozhněvaný starý muž Pat Mills v komiksu Requiem šíří jedovatou satiru a zve do heavymetalového pekla

7. srpen 2019

„Člověk si nakonec zvykne na všechno. I na věčné zatracení.“ Tahle věta zazní v komiksu Requiem, Upíří rytíř, jehož scenárista Pat Mills a výtvarník Olivier Ledroit předkládají čtenářům heavymetalově megalomanskou i satiricky jízlivou vizi pekla, kde vládne dekadence a kde krvavé rozhřešení rozdává tak maximálně perverzní matka Terorza.

Pat Mills je slavný především jako zakladatel slavného britského komiksového magazínu 2000 AD, ve kterém začínaly pozdější mezinárodní hvězdy jako Alan Moore nebo Grant Morrison. Sám Mills také vytvořil několik komiksů pro americká vydavatelství, ale součástí odlivu britských scenáristických talentů do USA se nestal. Možná proto, že mu vyhlídka práce pro mainstreamové komiksové továrny na superhrdinská dobrodružství úplně nevoněla. Mills si totiž od počátku své kariéry pěstuje nejen zálibu v razantně brutální akci, ale také smysl pro hrubozrnnou antiautoritářskou satiru. Obojí skvěle vystihuje slavná série o totalitářském policistovi Soudci Dreddovi, který v dystopické metropoli Mega-City One rozdává osobitou, většinou hodně bolestivou verzi spravedlnosti. Autorem Dredda je sice Millsův spolupracovník John Wagner, nicméně Mills pracoval jako editor už na prvních Dreddových příbězích a mnoho jich i sám napsal. Krátké příběhy soudce Dredda dokonale odpovídají Millsově představě o satiře – je to vize světa zbaveného veškerých ideálů a utopeného ve všudypřítomné dekadenci a násilí. Kromě Dredda Mills patří ke kmenovým autorům dalšího hrdiny vydavatelství 2000 AD, který je díky časopisu Crew velmi populární i u nás - fantasy bojovníka Sláina.

Podstatná část jeho komiksů je otevřeně společenskokritická. Od konce 70. let vydával naturalistický strip o první světové válce Charley's War, který je v Británii jeho vůbec nejznámějším dílem. Ve fantaskní sérii Nemesis the Warlock se zase strefuje do náboženského fanatismu a v roce 1988 založil magazín Crisis zaměřený na dospělejší a političtější komiksy než 2000 AD. Vydal tu například svou sérii Third World War kritizující globální kapitalismus.

Z komixové série Requiem, Upíří rytíř

Série Requiem, upíří rytíř, která letos začala vycházet i u nás, je něco jako Millsův opus magnum. Mills ji vytvořil pro francouzský trh a speciálně kvůli ní si ve Francii založil vlastní vydavatelství Editions Nickel. Komiks vychází v klasickém frankobelgickém formátu a má i typickou periodicitu frankofonních komiksů – to znamená jeden zhruba padesátistránkový díl ročně. Od roku 2000, kdy vyšel první svazek, bylo vydáno celkem 11 dílů s tím, že Mills plánuje seriál ukončit třináctou knihou.

Pomalost vydávání je celkem pochopitelná vzhledem k tomu, jak megalomanský a výtvarně náročný projekt to je. Francouzský kreslíř Olivier Ledroit maluje Millsovu sérii tak pečlivě, že každý panel by mohl klidně posloužit jako cover nějakého heavymetalového alba. Millsem stvořené univerzum totiž obsahuje obrovské množství různých monster, velkolepých gotických měst a všemožných paláců, dopravních prostředků a fantasmagorických krajin.

Série vypráví o nacistickém vojáku Heinrichovi, který se po smrti octne v říši zvané Zmrtvýchvstání, ve které se reinkarnují mrtví lidé do podoby monster. Jejich nová forma odpovídá hříchům, které páchali na Zemi, ale rozhodně ne spravedlivým způsobem. K nejmocnějším bytostem ve Zmrtvýchvstání patří upíři, do jejichž dekadentní civilizace se také Heinrich přidá. Jeho osud je ale spojený s jeho lidskou milenkou, která byla zaživa Židovka a po smrti se převtělila v rasu, která upíry fanaticky nenávidí.

Requiem je ale postavený spíš na prostředí než na postavách a jejich osudech. Mills a Ledroit společně stvořili jakousi moderní verzi středověkých uměleckých děl ztvárňujících peklo. Na rozdíl od Danta nebo Brueghela je ale Millsovo a Ledroitovo posmrtné univerzum spíš rájem pro metalisty, gotiky a dekadenty. Mills se při jeho vytváření řídil principem světa naruby, takže říše Zmrtvýchvstání se odehrává na obrácené Zemi, kde pevnina je tam, kde na skutečné Zemi jsou oceány. Namísto vody jsou ale oceány v zásvětní říši plné lidské krve prolité v průběhu dějin. Čas tu plyne opačně, takže monstra postupně mládnou, a pokud je někdo včas neodpraví, mohou se dočkat až batolecího věku. To je ale výsada jen těch nejodolnějších, protože společnost Zmrtvýchvstání si zakládá na neustálém násilí, teroru a permanentním boji o moc.

Z komixové série Requiem, Upíří rytíř

Z tohoto popisu je jasné, že Mills není právě rafinovaný vypravěč. Naopak, jeho přístup je zásadně bezelstný, nezáludný a brutálně přímočarý. Jeho megalomanství může připomínat Alejandra Jodorowského – oba představují čtenářům rozsáhlé, velkolepě rozvržené světy, ve kterých jedna opulentní akce nebo krvavá řežba střídá druhou. Millsovi ale chybí Jodorowského mysticismus a do velké míry i nadsázka. Mírnou těžkopádnost Millsova scénáře ale vynahrazuje perfektní Ledroitova kresba, která se dokáže nápaditě vypořádat i s nejpodivnějšími nápady a dějovými zákrutami příběhu. Své nepopiratelné kouzlo má ale i zmíněné prostředí, které Mills navíc často používá jako plochu pro vyjadřování vlastního společenského rozhořčení.

Společenská kritika v Millsově podání také není právě subtilní. Mills je nefalšovaný „rozhněvaný starý muž“, který kolem sebe trousí nenávistné poznámky všemožnými směry. Někdy mají v sobě punkovou navztekanost, jindy působí spíš buransky. Mills trousí své satirické nápady přímo do komiksu, ale v pozdějších knihách dává na konec publikace rozsáhlé poznámky popisující jednotlivé aspekty jeho světa. Leccos se lze dočíst i v jeho úvodních slovech na začátku každé knihy. Nejde o klasické editorské úvody, ale o plnohodnotnou součást celého díla, tím spíš, že sám Mills je v tomhle případě nejen autor, ale i vydavatel. Requiem tak zůstává v hájemství brakového komiksu, ale vystavěl v něm celkem úctyhodnou krvavou katedrálu.

Více o nemrtvých batolatech, pekle pro gotiky a matce Terorze si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.