Rugby vypadá násilně, ale má jasné hodnoty. Fandím černým koním, říká česká manažerka tohoto sportu

30. říjen 2023

V sobotu skončilo ostře sledované mistrovství světa v rugby. Sport, který nabírá na popularitě a po celém světě ho hraje přes osm milionů lidí, láká především pro intenzivní fyzičnost i respektující hodnoty. Jak to, že se v rugby fauluje míň než v jiných sportech? A kdy a kde vlastně vzniklo?

Do podcastu Vlna přišla tuhle sportovní disciplínu představit manažerka českého ženského rugby Hana Schlangerová. Komu na mistrovství fandila? „Ani jeden z týmů, které se dostaly do finále, nebyl vyloženě můj oblíbený. Mám ráda hlavně takové černé koně, nováčky, kteří dovedou překvapit. JAR i Nový Zéland patří tradičně mezi velké favority, mě letos ale hodně oslovilo třeba Portugalsko,“ vysvětluje.

Manažerka českého ženského rugby Hana Schlangerová

Rugby vzniklo v 19. století v Anglii a nejdřív se rozšířilo především v jejích koloniích. „Říká se, že se oddělilo od fotbalu, který se v různých částech země hrál trochu jinak – někde se míč právě nosil v ruce,“ popisuje Schlangerová. Mně se na něm líbilo především to, že je v něm možný fyzický kontakt, který je ale hodně ošetřen nejrůznějšími pravidly. Rugby možná vypadá násilně, fauluje se v něm ale mnohem méně než třeba ve fotbalu nebo basketu. Prioritou tu je nikomu neublížit.“

Aktuálně máme hodně úspěšný ženský tým. „Naše hráčky získaly třetí místo na Evropských hrách a budou se ucházet o účast na olympiádě,“ dodává Hana Schlangerová.

Kdo vymyslel české názvosloví pro pravidla rugby a slova jako „rváček“ nebo „kopáč“? Poslechněte si celý díl Vlny.

autoři: Aneta Martínková , Hana Řičicová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.