Rušení chrámů a bourání soch: Represe čínského státu vůči lokálním náboženským tradicím
O represích čínského státu vůči církvím a náboženským hnutím slyšíme často. Až donedávna se ovšem jednalo spíše o křesťanství, islám nebo nová náboženská hnutí, zatímco tzv. lokální náboženské tradice čínská vláda spíše využívala ve svůj prospěch, nebo v rámci programu takzvané sinizace náboženství dokonce částečně podporovala. To se ovšem mění v posledních dvou letech. O tom, jak a proč, mluvil v Hergot!u sinolog a religionista Jakub Otčenášek.
Mezi takzvané lokální tradice patří konfuciánství, které se však většinou neoznačuje za náboženství, taoismus a čínský buddhismus. Důležité jsou ale i místní lidové tradice. Právě chrámy těchto tradic, na které lidé vybírají peníze, jsou poslední dobou velmi často obětí kampaně čínské vlády, která je srovnává se zemí. Argumentuje se sice většinou chybějícím stavebním povolením nebo podobnými byrokratickými problémy, ale důvody jsou především politické a ideologické.
„V roce 2006 jsem se v Číně setkával s lidmi, kteří měli stranickou legitimaci a zároveň se prohlašovali za buddhisty. Zdá se, že ta současná politika spěje k tomu to překonat a úplně se od té nejednoznačnosti odstřihnout,“ popisuje Otčenášek. „To bourání soch a chrámů se často vysvětluje tím, že přece nejde, aby se lidé klaněli Buddhovi, protože to zároveň implikuje, že nevěří ve stranu,“ dodává.
Chcete vědět, zda má současná situace podobné rysy s kulturní revolucí? A slyšet víc než dva tisíce let starý text o rituálech, který by mohl být součástí moderní sociologie náboženství? Nebo stranickou vyhlášku regulující převtělování bóddhisatvů? Poslouchejte celý pořad!
Související
-
Sinolog Filip Jirouš: Čína proměnila muslimskou provincii v digitální totalitu
Nikoho asi nepřekvapí, že čínská komunistická strana nemá v oblibě náboženství.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
